Page 48 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ale vybudován na výsledcích, aktivitách, zkušenostech a událostech cyklu
předcházejícího, je tento předcházející cyklus bází a základem pro vše, co nastává,
probíhá a stává se v následujícím cyklu. Takže všechny sentientní entity, které se
účastnily jsoucna a bytí předcházejícího časového cyklu, se MUSÍ zachovat na
věčnost na všech úrovních svých kroků neboť z nich a z kumulativního součtu všech
jejich zkušeností a tvůrčích počinů je vybudován cyklus nový se všemi jeho
sentientními entitami a jim připadajícími prostředími.

Ve své povšechnosti se stávají nejniternějším stupněm nadcházejícího cyklu. To
znamená, že předcházející časový cyklus se ve svém celku stává nejniternějším
stupněm následujícího cyklu, z něhož se buduje jeho vlastní nový intermediální a
fyzický čili přírodní stupeň. Takže každý časový cyklus je od nejniternějšího po
nejzevnější nitrem následujícího časového cyklu svými následnými a souběžnými
souvztažnými stupni a skrze ně.

Protože nejniternější stupeň každého následného stupně je kumulativním součtem
všech zkušeností, znalostí a dostižení předcházejícího cyklu, je možné budovat v
tomto novém cyklu vyšší duchovní stav a uvědomění, kterým se stále více a více
přibližuje k Absolutnímu jsoucnu a Absolutnímu bytí Nejvyššího. Takže každému
následujícímu cyklu času je díky jeho předcházejícím cyklům a jejich dostižením a
tvůrčím počinům umožněno dosáhnout vyššího stupně duchovnosti a uvědomění,
který jej činí dokonalejším ve všech ohledech a pokročilejším co do úrovně blízkosti a
míry totožnosti s Nejvyšším.

Kvůli Absolutní povaze Nejvyššího pokračuje tato tvůrčí snaha věčně. Absolutní láska
a Absolutní moudrost Nejvyššího se může přenášet v Absolutním smyslu jen
Absolutním počtem a Absolutní variací tvořivého počínání. Jelikož Nejvyšší působí v
každém prostoru a čase bezprostorově a bezčasově - Nejvyšší je Absolutně
bezprostorový a Absolutně bezčasový, a tedy vždy přítomen v Absolutním smyslu
všude a v jakémkoli čase - pociťuje veškerá Svá stvoření od věčnosti do věčnosti jako
nastávající, probíhající a stávající se zde a nyní. V celkovém souhrnném součtu jejich
jsoucen a bytí se Mu/Jí jeví jako jedna dokonalá Absolutní sentientní entita, jíž je
On/Ona s to dávat a s níž je s to sdílet, navzájem přijímat a oplácet v absolutním
smyslu.

Toto je jedno z největších tajemství toho, jak Absolutní Nejvyšší se Svými Absolutními
hodnotami může mít v absolutním smyslu vztah se Svým Stvořením, které je k němu
relativní. Protože je každý v posloupnosti kroků a časových cyklů v každém a jelikož
Nejvyšší je Sám Sebou a v Sobě v nejniternějším, tak se každý od věků na věky
účastní skrze nejniternější úroveň Jeho/Její vlastního bytí a jsoucna ve zkušenostech
kohokoli jiného. Tímto způsobem zkušenosti je každý přijímatelem Absolutních
hodnot Nejvyššího v jejich Absolutním smyslu.

A jelikož prožívání může probíhat ve všech aspektech a věčně pouze po linii z
nejniternějšího k nejzevnějšímu, je nutné mít sentientní entity na všech úrovních a
krocích jsoucna a bytí a ve všech časových cyklech od samého prvního kroku až po
poslední a uvnitř každého cyklu v jejich následném a odděleném pořadí. Je zřejmé, že
žádné jiné prostředky by nemohly zajistit ztělesnění možnosti účastnit se v
Absolutním smyslu a s Absolutní hodnotou Absolutního sdílení, Dávání, Přijímání a
Oplácení s Nejvyšším. Z tohoto opětovně vyplývá Absolutní hodnota každé sentientní
entity.

Takže mnoho sentientních entit nemusí nikdy inkarnovat do fyzického čili přírodního
stavu.