Page 45 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

receptorů v jejich relativní kondici je roven Absolutní hodnotě všech absolutních
kategorií, principů, atributů a jejich odvozenin. Stvoření proto musí sledovat pořadí v
posloupnosti od nejniternějšího k nejzevnějšímu. Řád v posloupnosti přenášení
vyžaduje, aby každý krok ve stvoření - od nejniternějšího po nejzevnější - byl obydlen
nejprve vědomě uvědomělými entitami, které přenášejí, jakož i přijímají tyto kategorie,
neboť bez nich by nemohly vstoupit do jsoucna a bytí další následující krok či
následný řád a jeho souběžné stupně. Je tudíž nemožné, aby sentientní entity počaly s
přírodním čili fyzickým stavem.

11. Ačkoli Stvoření obecně sleduje linii posloupnosti z nejniternějšího do
nejzevnějšího, stvoření sentientních entit ve vztahu k jejich prostředí postupuje dle
jiného řádu. Jakmile se z Absolutní lásky a Absolutní moudrosti ve všech jejich
ohledech vynoří v Absolutním procesu myšlení Nejvyššího idea prvotního
nejniternějšího kroku a jeho sentientních entit, je promítnuta do jsoucna a bytí
následujícím způsobem: Nejprve je stvořeno prostředí tohoto kroku pro pohostinné
přijetí těch sentientních entit, které dobrovolně vstupují do jsoucna a bytí tohoto
jednotlivého kroku. Za druhé je stvořena vnější forma či nádoba z prvků tohoto
prostředí a z idejí jejich subjektivních nejniternějších a zprostředkujících stupňů. A za
třetí je do té nádoby či těla promítnuto a umístěno nadělení Absolutních kategorií
Nejvyššího tak, aby přizpůsobovalo Absolutní povahu těchto kategorií relativnosti
stvořené sentientní entity s relativní hodnotou co možná nejbližší jejich absolutní
hodnotě v Nejvyšším.

Jakmile se toto provede, je stejným způsobem jako sám první krok stvořen další krok
v pořadí. Z nejzevnějšího stupně nejniternějšího prostředí je tedy stvořeno prostředí
pro následující další krok. Z tohoto prostředí a s pomocí ideje jemu odpovídajícího
souběžného nejniternějšího a zprostředkujícího stupně je stvořena nádoba či vnější
forma jeho sentientních entit. Do ní je umístěno nadělení Nejvyššího procesem
přenosu do entit předcházejícího kroku tak, že zmírnění všech kategorií nastává,
probíhá a stává se přizpůsobené úrovni vnímání následujících sentientních entit.

Každé stvořené prostředí je stvořeno s ohledem na přijetí sentientních entit a jim
odpovídajících povah. Sentientní entity nejsou stvořeny kvůli prostředí, ale prostředí
je stvořeno kvůli nim. Takže cokoli existuje ve všech dimenzích, sférách, úrovních,
stupních a krocích ve všech vesmírech a duchovních a zprostředkujících světech,
existuje pro sentientní entity a z nich. Jimi a skrze ně Nejvyšší projevuje Sám/Sama
sebe v Absolutním smyslu.

Protože není možný jakýkoli přenos mezi prázdnými prostředími (Nejvyšší je
Absolutně žijící a sentientní entitou ve Svém vlastním Absolutním prostředí a žádá se
tedy, aby se to vše přenášelo do téhož obsahu a téže formy a skrze něj a ni, který a
která je relativní k Jeho/Její Absolutní sentientní přirozenosti), vcházejí sentientní
entity, pro které je toto prostředí stvořeno, do bytí a jsoucna nadělením Nejvyššího za
tímto obecným účelem. Protože v tomto obecném smyslu musí stvoření sledovat řád
posloupnosti od nejniternějšího kroku k nejzevnějšímu s jejich odpovídajícími
souběžnými stupni, je nutné jako první stvořit sentientní entity nejniternějšího kroku a
jejich prostředí před tím, než vstoupí do jsoucna a bytí jakýkoli jiný následující krok s
jeho odpovídajícími sentientními entitami.

12. Jak už bylo uvedeno, každý předcházející krok se stává bázi a základnou dalšího
následného kroku. Všechny stupně, formy, struktury a dynamiky jednoho postupného
kroku odvozují svůj původ z uspořádání a pohybu kroku předcházejícího. Je to
absolutní souvztažnost všech událostí předcházejícího kroku a dalšího následujícího
kroku po celé cestě dolů po linii k poslednímu čili přírodnímu kroku. Cokoli se