Page 43 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

6. Jednou ze základních absolutních kategorií je Absolutní tvořivost. Absolutní tvořivá
snaha nemůže být při své povaze omezena na jednu úroveň, jedno rozpoložení, jeden
stupeň, stav, proces, jedno nastávání, probíhání a stávání se, jelikož toto vše je
relativní k Absolutnímu tvořivému snažení Nejvyššího. Je tedy třeba stvořit nekonečný
počet a nekonečnou rozmanitost takových podmínek, v nichž by se tato Absolutní
tvořivá snaha mohla absolutně projevit v celkovém kumulativním součtu všech
sentientních entit na všech úrovních, stupních a ve všech rozpoloženích jsoucna a
bytí. Jelikož jsou všechny sentientní bytosti z Nejvyššího, mají v sobě tvořivou snahu -
relativní k Absolutní tvořivé snaze Nejvyššího, jíž tyto bytosti tvoří. V tomto tvořivém
snažení každé sentientní entity je Nejvyšší jako ve Svém vlastním, věčně takto tvořící v
absolutním smyslu skrze kumulativní součet všech nekonečných počtů a variací
tvůrčích snah všech satientních entit, které jsou relativní k Nejvyššímu. Protože
stvoření probíhá v postupných krocích od nejniternějšího k nejzevnějšímu, je nutno,
aby se nejprve obydlil nejniternější stupeň takovými sentientními entitami, které zahájí
stvoření dalšího následujícího stupně Nejvyššího.

Protože přírodní čili fyzický stupeň je posledním krokem v posloupnosti stvoření
tohoto jednotlivého globálního časového cyklu, je nemyslitelné, aby se sentientní
entity umístily do posledního stupně dříve, než se stvoří nejniternější stupeň a jeho
následující stupně a jim odpovídající sentientní entity. Bylo by to zvrácením řádu a
nemožné. Žádné stvoření nemůže nastat, probíhat a stát se z nejzevnějšího vzhledem
k nejniternějšímu čili z „vnějšího“ vzhledem k „vnitřnímu“. Absolutní nejniternější,
kterým je Nejvyšší, existuje a je sebou v sobě. Cokoli z něho nastává, probíhá a stává
se, zaujímá pozici vnějším směrem – „vně“ toho „uvnitř“. Jelikož toto je Absolutní řád
stvoření, nemůže vnější či zevní stupeň být a existovat jako prvotní, protože by jinak
již nebyl vnějším, ale vnitřním čili tím „uvnitř“. Proto tedy stvoření probíhá postupně z
nejniternějšího k nejzevnějšímu a proto je nutné nejprve stvořit sentientní entity v
postupné následnosti od nejniternější oblasti a úrovně k vnější čili k té nejzevnější
úrovni či oblasti.

7. Jak je shora uvedeno, prvním krokem stvoření je stvoření nejniternějšího stupně či
kroku, který je nejvyšší úrovní blízkosti a největší mírou totožnosti s Nejvyšším. Tento
první krok se může nazývat nejniternější úrovní jsoucna a bytí relativního k
Nejvyššímu. Tento nejniternější stupeň si sám v sobě vytvoří svůj vlastní intermediální
stupeň, z něhož je stvořena zevní forma či úroveň. Když je tento stupeň završen a
pevně ustanoven a když je doplněn všemi potřebnými sentientními entitami, které v
tomto stupni sídlí a tvoří z Nejvyššího, je připraven další následný krok, aby vstoupil
do jsoucna a bytí.

Tvořivou silou a snahou nejniternějšího stupně z Nejvyššího skrze jeho
zprostředkující stupeň a z jeho nejzevnějšího čili vnějšího stupně vchází do jsoucna a
bytí další stupeň se sobě odpovídajícími sentientními entitami. Vnější čili zevní stupeň
nejniternějšího kroku se tedy stává základnou a bází, na nichž se buduje další krok.
Protože každý krok se buduje od nejniternějšího k nejzevnějšímu, nejzevnější stupeň
předešlého kroku se stává nejniternějším stupněm kroku následujícího. Z tohoto
nejniternějšího stupně nově stvořeného kroku, který je nejzevnějším stupněm kroku
předešlého, je stvořen nový intermediální stupeň a z něho vchází v jsoucno a bytí
nový vnější čili zevní stupeň. Tento zevní stupeň se pak stává základnou a bází pro
stvoření dalšího následného kroku, který vytváří ze sebe svůj vlastní nový
zprostředkující stupeň a z něho svůj vlastní nový zevní čili vnější stupeň atd. Celý
proces takto pokračuje, dokud nevstoupí do jsoucna a bytí jeho poslední stupeň či
vrstva, což je přírodní čili fyzický stupeň, aby dovršil jeden cyklus času, který
souvztaží s celkovým uspořádáním duchovní organizace a se všemi jejími
souvztažnými faktory v jejich celosti. Jeden časový cyklus trvá přibližně jeden bilion