Page 52 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Jelikož jsou tedy lidské bytosti pravým nadáním Nejvyššího, nevyvinuly se ve svém
původním zjevu na planetě Zemi duchovně ani duševně ani emocionálně či
intelektuálně nebo fyzicky ze žádné jiné známé formy nesentientního pozemského
života. Z tohoto je možno vidět, teorie vývoje lidských bytosti z opic navrhovaná
Darwinem a Jeho následovníky je nesprávná. Správně předpokládali evoluci
nesentientních druhů do okamžiku, než se objeví lidské bytosti. Ale nepochopili, že
vědomé uvědomění se nemůže vyvinout a probíhat vývojem z nesentientních forem
života. To je důvodem, proč po mnoho tisíců let nenastaly žádné přirozené evoluční
změny v žádné nesentientní formě od nejnižší až po nejvyšší a proč žádná
nesentientní entita neprokázala sklon stát se sentientní. (Stále sice nastávají mutace,
ale jen v rámci druhu, nikdy ne mezi druhy. Dostatečně zajímavé mutace doposud
nastávají jen v rámci tzv. negativních druhů.) Většina z nich se stala jen velmi
vzdálenou aproximací pravé čivosti.

Čivost je nejniternějším duchovním stavem majícím svůj zprostředkující stav pro
přenos všech svých hodnot od Nejvyššího, z něhož je stvořen stav nejzevnější.
Protože každý stav v sobě obsahuje tvůrčí snahu, nejzevnější stav může počínat své
vlastní životní formy silou tvořivosti, která je do něj vštípena z nejniternějšího stupně.
Nicméně není schopen počít či vyvinout čivost, protože nejzevnější stupeň sám o
sobě a ze sebe nevlastní žádnou vědomou uvědomělost, a tudíž ani žádnou nemůže
produkovat. Všechny jeho životní formy jsou tedy nesentientní. Tyto nesentientní
formy naplňují svou užitečnost a funkci vzhledem k potřebám lidských bytostí a k
udržování vhodné ekologie přirozeného lidského životního prostředí, aby bylo takové,
jak se původně zamýšlelo.

Toto je tedy základní postup, jakým byly původně stvořeny lidské bytosti. Z této
procedury je možno opět a zas vidět, že lidské bytosti ve své esenci a substanci byly,
jsou a vždy budou zcela, úplně a naprosto absolutně duchovními bytostmi. Obsahují v
sobě, jako všechny jiné sentientní entity, všechny tři úrovně a stupně: Nejniternější
stupeň - ducha; intermediální stupeň - mentalitu čili duši; a nejzevnější stupeň - tělo.

Objevení se lidských bytostí na planetě Zemi jako výsledek nadání Nejvyššího se
událo přibližně před sto čtyřiceti miliony roky pozemského času. Simultánně se
objevily čtyři miliony lidí. Všechny tyto čtyři miliony původních lidí byli androgynové.
Jejich fyzický zjev byl odlišný od současných lidí. Jejich průměrná výška byla
kupříkladu přibližně čtrnáct stop a jejich průměrná váha okolo pěti set liber. Protože
všichni byli plným nadělením od Nejvyššího, měli přímo k dispozici všechny znalosti
univerzálního vědomí, shromážděné v něm do té doby v rámci probíhajícího časového
cyklu. Všechny úrovně a stupně jejich mysli byly otevřené a navzájem propojené tak
jako přístup ke všem úrovním a krokům ve Stvoření, které předcházely jejich kroku.
Byli tudíž od nejniternějšího až po nejzevnější ve stálém kontaktu a komunikování s
duchovním světem, zprostředkujícím světem a přírodním světem se všemi jejich
dimenzemi a souběžnými existencemi.

Jelikož jim byly k dispozici všechny znalosti a jejich využití, byli od prvního okamžiku
svého objevení se duchovně, duševně i fyzicky plně vyvinuti. Zároveň byli kvůli svému
postupu k veškerému dosavadnímu poznání ve všeuniverzálním vědomí tohoto
časového cyklu od počátku vysoce nadáni psychicky (schopností ovládat mysl),
vědecky a technologicky. Poznali všechny zákony, kterými se řídily duchovní,
intermediální i fyzický svět. Všichni byli tudíž členy duchovní, intermediální,
univerzální, galaktické a všekosmické rodiny. Byli v neustálém kontaktu se všemi
galaxiemi a solárními systémy jejich vlastního vesmíru jak psychickými a duchovními
prostředky, tak i prostředky technologickými - prostřednictvím mezihvězdného
cestování. Nebyli ohraničeni rychlostí světla. Jelikož duchovní zákony předcházejí