Page 40 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

za tímto účelem vlastní duchovní či duševní úroveň a její prostředky a metody bez
ohledu na takzvaný přírodní čili vnější stupeň, byli by náhle schopni rozeznat a vnímat
ohromnou činnost a přítomnost mnoha vysoce vyvinutých sentientních entit, které v
dané chvíli zaujímají tento zvláštní prostor a čas v této jednotlivé dimenzi.

Avšak tyto vyšší stupně v lidských bytostech - a obzvláště ten nejniternější (duchovní)
stupeň jsou pro ně uzavřeny z důvodů, které budou probrány v následující kapitole
této knihy.

Další důležitou otázkou, která se musí uvážit, je účel, cíl a důvod pro stvoření
sentientních entit obecně a lidských bytostí zvlášť a všech jejich přírodních,
duševních a duchovních stavů.

Než však pokročíme dál, je nutno nejprve opravit některé omyly, které existují v
některých duchovních, mystických, náboženských a vědeckých pojetích na planetě
Nula.

1. Je omylem předpokládat, že vnější forma či tělesný projev všech sentientních entit
jsou stejné jako forma a projev lidských bytosti. Tato analogie je nesprávná. Některé
mají stejnou či podobnou formu, některé ji nemají a některé se nepodobají ničemu
lidskému.

2. Je omylem předpokládat, že všechny sentientní entity jsou odděleny a rozděleny na
samčí a samičí, jak je tomu u lidských bytostí. Některé jsou, některé ne, ale všechny v
sobě obsahují úplné sjednocení samčího a samičího principu, a tedy některé z nich
jsou androgynní, jako je Nejvyšší.

3. Ze shora uvedeného omylu plyne omyl třetí: Je omylem předpokládat že způsob
sexuálního styku a rozmnožování je u všech sentientních entit týž, jaký mají lidské
bytosti na planetě Nula. U některých je, u některých není a u některých se nepodobá
ničemu lidskému.

4. Je omylem předpokládat, že existuje pouze jeden duchovní svět. Ve skutečnosti je
nekonečný počet a nekonečná variace duchovních světů zaujímajících stejné místo,
ale v různých dimenzích, prolínajících se a prostupujících se navzájem a též
existujících vedle sebe.

5. Je omylem předpokládat, že existuje jen jeden intermediální svět. Je jich tolik, kolik
je duchovních světů, a jsou v přesné souvztažné pozici ke každému duchovnímu
světu.

6. Je omylem předpokládat, že existuje pouze jeden fyzický hmotný Vesmír. Existuje
nespočet vesmírů zabírajících stejné místo, ale různé dimenze, prolínajících se a
prostupujících se navzájem a také existujících vedle sebe. Všechny vesmíry jsou v
neustálé souvztažnosti se svými intermediálními světy a skrze ně s jim odpovídajícími
duchovními světy.

7. Je omylem předpokládat, že mezi těmito všemi světy není žádné spojení a že existují
navzájem odděleně, každý mimo všech ostatních. Ve skutečnosti nastávají, probíhají,
stávají se a pokračují navzájem jeden ve druhém či vedle sebe se vší rozmanitostí
vzájemných propojení a mostů. Především postupují jeden z druhého v souběžných
diskrétních a spojitých následných krocích a nejniternějšího do nejzevnějšího, tj.
nejdříve duchovní, pak intermediální, a potom fyzický čili přírodní svět. Cokoli se stane
v jednom, má kvůli vzájemnému propojení a vzájemné závislosti dopad a vliv na