Page 148 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 148

duchovní souvislost této situace. Jakékoli jiné úvahy jsou reakční, potlačující a ničící
            lidské pohnutky a tvořivá úsilí.

            Z předcházejícího výkladu vyvstává otázka: Co je z duchovního hlediska rozumnou
            velikostí příspěvku do systému ve formě daní ?  Odpověď je jednoduchá a nalézá se v
            souvztažných   duchovních   faktorech   čísel   a   jejich   kvalit.   Deset   procent   stejné,
            všeobecné daně jen ze skutečné celkové výše výdělku – to je duchovně, a tedy i
            ekonomicky  správná   velikost.  Takové   rovné,   všeobecné   zdanění   vylučuje  jakékoli
            odpočty a vícenásobné zdanění. Vydělá-li někdo jeden dolar či miliardu dolarů, je
            duchovně povinován sdílet deset procent svého výdělku se systémem, což slouží
            tomu,  aby se  u každého  zajistily  stimuly  a  tvořivost. Takový  podíl  se však  musí
            omezovat jen na celkový skutečný výdělek, jinak vyvstanou pocity nespravedlnosti,
            potlačování a nátlaku.


            Jeden z duchovních významů desítky souvztaží s duchovním principem sdílení. Každý
            jednotlivec sdílí tu dávku, která představuje celek té jeho skutečnosti, ve které sídlí
            Nejvyšší. Číslo deset je přímočarou odvozeninou čísla jedna. Znamená to, že je pouze
            jedno a pouze Jeden, z něhož vše je a existuje. Tento Jeden se má sdílet. Jakékoli jiné
            číslo by porušovalo tento princip souvztažnosti a vedlo by k deformaci, zvrácení a
            zmrzačení   duchovní   pravdy.   To   by   vedlo   k   velké   nerovnováze   celého   systému   a
            výsledkem   toho   by   bylo   zničení   duchovnosti.   Více   jak   deset   procent   by   vedlo   k
            duchovnímu závěru, že je zde více jak Jeden, a méně jak deset procent by znamenalo,
            že tu není nikoho, kdo by se sdílel se vším ostatním.


            Pseudotvůrci ovšem znají význam desítky, a proto vložili do pseudolidských systémů
            potřebu   porušovat   tento   princip.   Jeho   porušování   vede   k   důsledkům   na   všech
            úrovních a funkcích systémů lidských tvorů včetně ekonomiky a zdaňování.


            Z duchovního hlediska je správné, že není žádné jiné zdanění než zdanění skutečného
            celkového   příjmu;   v   jiném   případě   jsou   výsledkem   podvádění,   úniky,   krácení   a
            kriminální činy, které ničí životy a duchovnost lidí.


            Zlořádnost, zmatečnost, složitost, směšnost a bláhovost takového zdanění je typická v
            systémech, které existují ve Spojených státech a v Evropě. Jsou to mnohonásobné
            systémy, kde  se  zdaňují  vždy  příjmy  jako  úspory, dary a  dědictví,  které již,  byly
            zdaněny tehdy, kdy byly vydělány. Nespravedlnost a nebezpečí takového zdanění lze
            ilustrovat mnoha příklady životního stylu v těchto zemích. Hrůzu nahánějící syndikáty
            a organizovaný zločin v těchto systémech jen kvetou. Situace není o nic lepší v jiných
            zemích nebo v komunistickém bloku. V komunistickém bloku si vláda prostě vezme od
            lidí tolik, kolik potřebuje, bez ohledu na potřebu investic či na cokoli jiné.

            Taková   je   situace   v   jakémkoli   systému,   který   se   vybuduje   na   jakýchkoli   jiných
            hodnotách   než   duchovních.   Toto   je   jedním   z   následků   a   důsledků   lidského
            duchovního úpadku zahájeného a projevovaného pseudotvůrci.

            20. Tvořivé podnikání lidských bytostí je těžké potlačit či utlumit. Je to sám princip
            života   a  má   čistě   duchovní  spoluoznačení.  Potřeba   tvořit odráží  ve   své  esenci a
            substanci věčnou přítomnost Nejvyššího, který je Absolutní tvořivostí o Sobě. Slovo
            „tvořivost“ implikuje stav pokroku. Cokoli se vyvíjející či progresivní vede k větší
            duchovnosti. Jeden z mnoha způsobů tvůrčího snažení lidských bytostí nalézá své
            vyjádření   v   tvořivých   a   výkonných   uměních,   jako   jsou   literatura,   poezie,   hudba,
            malířství,   sochařství,   keramika   atd.   Ta   všechna   odrážejí   lidskou   touhu   po
            sebevyjádření   a   sdílení   se.   Tato   potřeba   vyvěrá   z   čistě   duchovních   principů
            nejniternějšího stupně.
   143   144   145   146   147   148   149   150   151   152   153