Page 148 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

duchovní souvislost této situace. Jakékoli jiné úvahy jsou reakční, potlačující a ničící
lidské pohnutky a tvořivá úsilí.

Z předcházejícího výkladu vyvstává otázka: Co je z duchovního hlediska rozumnou
velikostí příspěvku do systému ve formě daní ? Odpověď je jednoduchá a nalézá se v
souvztažných duchovních faktorech čísel a jejich kvalit. Deset procent stejné,
všeobecné daně jen ze skutečné celkové výše výdělku – to je duchovně, a tedy i
ekonomicky správná velikost. Takové rovné, všeobecné zdanění vylučuje jakékoli
odpočty a vícenásobné zdanění. Vydělá-li někdo jeden dolar či miliardu dolarů, je
duchovně povinován sdílet deset procent svého výdělku se systémem, což slouží
tomu, aby se u každého zajistily stimuly a tvořivost. Takový podíl se však musí
omezovat jen na celkový skutečný výdělek, jinak vyvstanou pocity nespravedlnosti,
potlačování a nátlaku.

Jeden z duchovních významů desítky souvztaží s duchovním principem sdílení. Každý
jednotlivec sdílí tu dávku, která představuje celek té jeho skutečnosti, ve které sídlí
Nejvyšší. Číslo deset je přímočarou odvozeninou čísla jedna. Znamená to, že je pouze
jedno a pouze Jeden, z něhož vše je a existuje. Tento Jeden se má sdílet. Jakékoli jiné
číslo by porušovalo tento princip souvztažnosti a vedlo by k deformaci, zvrácení a
zmrzačení duchovní pravdy. To by vedlo k velké nerovnováze celého systému a
výsledkem toho by bylo zničení duchovnosti. Více jak deset procent by vedlo k
duchovnímu závěru, že je zde více jak Jeden, a méně jak deset procent by znamenalo,
že tu není nikoho, kdo by se sdílel se vším ostatním.

Pseudotvůrci ovšem znají význam desítky, a proto vložili do pseudolidských systémů
potřebu porušovat tento princip. Jeho porušování vede k důsledkům na všech
úrovních a funkcích systémů lidských tvorů včetně ekonomiky a zdaňování.

Z duchovního hlediska je správné, že není žádné jiné zdanění než zdanění skutečného
celkového příjmu; v jiném případě jsou výsledkem podvádění, úniky, krácení a
kriminální činy, které ničí životy a duchovnost lidí.

Zlořádnost, zmatečnost, složitost, směšnost a bláhovost takového zdanění je typická v
systémech, které existují ve Spojených státech a v Evropě. Jsou to mnohonásobné
systémy, kde se zdaňují vždy příjmy jako úspory, dary a dědictví, které již, byly
zdaněny tehdy, kdy byly vydělány. Nespravedlnost a nebezpečí takového zdanění lze
ilustrovat mnoha příklady životního stylu v těchto zemích. Hrůzu nahánějící syndikáty
a organizovaný zločin v těchto systémech jen kvetou. Situace není o nic lepší v jiných
zemích nebo v komunistickém bloku. V komunistickém bloku si vláda prostě vezme od
lidí tolik, kolik potřebuje, bez ohledu na potřebu investic či na cokoli jiné.

Taková je situace v jakémkoli systému, který se vybuduje na jakýchkoli jiných
hodnotách než duchovních. Toto je jedním z následků a důsledků lidského
duchovního úpadku zahájeného a projevovaného pseudotvůrci.

20. Tvořivé podnikání lidských bytostí je těžké potlačit či utlumit. Je to sám princip
života a má čistě duchovní spoluoznačení. Potřeba tvořit odráží ve své esenci a
substanci věčnou přítomnost Nejvyššího, který je Absolutní tvořivostí o Sobě. Slovo
„tvořivost“ implikuje stav pokroku. Cokoli se vyvíjející či progresivní vede k větší
duchovnosti. Jeden z mnoha způsobů tvůrčího snažení lidských bytostí nalézá své
vyjádření v tvořivých a výkonných uměních, jako jsou literatura, poezie, hudba,
malířství, sochařství, keramika atd. Ta všechna odrážejí lidskou touhu po
sebevyjádření a sdílení se. Tato potřeba vyvěrá z čistě duchovních principů
nejniternějšího stupně.