Page 144 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

nekonformní, se, považují za podivné, individualistické a za negativní jev v životě
takové společnosti.

Cokoli je odlišné od těchto standardů a stereotypů, je výpadem proti samému životu
těchto tradic a zvyklostí, na nichž je postaveno pseudočlověčenstvo.

Proto jsou jak individualita, tak i individuální odchylky potichu a šikovně potlačeny,
zatlačeny a odrazuje se od nich všemi přímými i nepřímými prostředky.

Projevování a fungování individuality a individuálních odlišností je pro pseudotvůrce
nesnesitelné, protože to vede k objevení pravých duchovních principů, které jsou za
tím. Absolutní tvořivá snaha Nejvyššího se projevuje nekonečnou rozmanitostí a
nekonečným počtem jedinečných individuí a jejich individuálních odchylek, jejichž
celkový souhrnný součet se stává podkladem, na kterém je možné a dosažitelné
Absolutní sdílení absolutních principů Nejvyššího a na kterém toto sdílení nastává.
Pravá duchovnost se tudíž zakládá na takové individualitě a na těchto individuálních
odlišnostech.

Aby se podkopala a snížila důležitost tohoto pojetí, museli pseudotvůrci vést své
pseudostvoření ve formě pseudočlověčenstva k budování všech typů sociálních,
kulturních, náboženských i jiných zvyků a tradic, které by svými požadavky na
konformitu blokovaly rozvíjení, projevování a fungování takové individuality, bránily
mu a odrazovaly od něho. Jakmile v tomto podniku uspěli, otevřela se cesta k nižší a
nižší duchovnosti, až nezůstalo z duchovnosti nic, nebo jen málo. Monstróznost
zvyklostí a tradic se snaží rozsápat individualitu se zuřivostí neustále hladové šelmy.

17. V takovém rozpoložení a při takových tendencích je nutné, aby se přesně určila
základna, na níž by se odehrávaly lidské vztahy. Takové vztahy není dovoleno budovat
na individuálních podobnostech, což vede k většímu duchovnímu uvědomění, ale na
zevních vymoženostech a požadavcích. Jelikož je pseudočlověčenstvo obráceno
zevně k povrchu nejzevnějšího stupně bytí, jsou všechny jeho hodnoty založeny a
posuzují se na tomto povrchu. Lidské vztahy nejsou žádnou výjimkou z tohoto
pravidla. Jsou určovány vnějším způsobem vnucenými zvyky, tradicemi a kulturami a
jejich pravidly, směrnicemi a nařízeními. Jsou založeny stereotypy těchto vztahů, dle
nichž jsou všichni a každý nuceni utvářet své vztahy. Jsou tu určité požadavky,
projekce, očekávání, rituály i slavnosti, které určují a diktují formu, postup, obsah a
ustanovení těchto vztahů.

V takové situaci počínají lidé hodnotit své vztahy ne na niterném duchovním základě,
ale dle zevních, materiálních, společenských a politických výdobytků jednotlivců,
které zapadají do očekávaných standardů. To vede k rozvrstvování lidí, což rozděluje
společnost do rozmanitých skupin, tříd a stran, které si zformulují svá vlastní pravidla,
nařízení, směrnice, tradice a zvyky, a očekává se, že příslušník té které třídy se podle
nich bude chovat a bude u nich setrvávat. Jelikož je tato diferenciace vnucena zevními
hodnotami materiální, společenské a politické pozice, vede k ustanovení výlučnosti
dle vlastní pozice a role, což pak vede k moci a panování. To je vhodnou půdou pro
zničení veškeré duchovnosti.

V takovém uspořádání se rozvíjejí nepřátelské, nenávistné a paranoidní pocity jedné
skupiny či třídy vůči druhé a neustále se rozdmýchávají boje o dominantní postavení.
Tyto skupiny a třídy počínají bojovat za svá takzvaná práva a za to, aby vládly jejich
vlastní pevné tradice, zvyky a životní styly, které se ve své podstatě a formě vůbec
neodlišují od jakýchkoliv jiných, patřících jiným takzvaným privilegovaným skupinám.
To, co se pro ně stává veskrze důležitým, není záležitost obsahu, ale věc zevní pozice