Page 146 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 146

Mohly by na jedné straně vést člověčenstvo k uvědomění si existence čisté energie,
            jejíž zdroj je nehmotný; nebo by to na druhé straně mohlo vést k objevu takového
            vesmíru a jeho obyvatel, který by daleko předčil jakékoli fyzikální vysvětlení. Takové
            užití jaderné technologie a vesmírných letů  pseudotvůrci  maří, protože by nakonec
            mohlo lidi přivést mnoha cestami zpět k duchovnosti. Proto se zdůrazňují a využívají
            jejich   negativní   aspekty,   které   jsou   protikladné   všemu   duchovnímu   -   nebezpečná
            radiace, hromadné ničení a anihilace, zamoření, vojenské a jiné podobné využití.

            Z toho lze vidět, jak je možné využít pojetí čehokoli pro zkoumání, podporu, rozvoj a
            aktualizaci   buď   duchovnosti,   nebo   neduchovnosti.   V   životním   stylu
            pseudočlověčenstva  je vše zaměřeno - kvůli tomu, že jeho účelem byl na počátku
            podvod - ke zničení duchovnosti a umělému udržování neduchovnosti. Je řečeno
            „umělé udržování“. Je to proto, že neduchovnost či deformovaná duchovnost nemá
            sama o sobě život. Jejím přirozeným osudem je vymřít. Je schopna přežít jen díky
            tomuto umělému udržování. Je napájena z pravých duchovních principů užívajíc je
            způsobem zkresleným, zvráceným a zmrzačeným.


            19. Aby se příslušníci  pseudočlověčenstva  drželi v závislosti na svém systému a
            uvázáni k materiálním, světským a pozemským věcem, byly vyvinuty zvláštní zvyky,
            tradice i kultury, které určují jeho ekonomickou strukturu. V tomto  spoluoznačení
            ekonomika společnosti slouží tomu, aby se udržovaly, zachovávaly a podporovaly
            všechny zvyklosti a tradice, kterými jsou lidé zotročeni. Rozvíjí se z nich životní styl,
            který vede k tomu, že se každý potřebuje  podporovat hmotně a společensky. Je
            vyvinut a založen systém zaměstnání, platů, peněžních standardů a daní, aby se lidé
            neustále   udržovali   uvázáni   k   tomuto   stylu   života,   který   utváří   základnu
            pseudočlověčenstva.


            Jsou zfabrikovány zevní, hmotné, prestižní pozice, aby se lidé udržovali zaměstnáni
            událostmi   nejzevnějšího   stupně   a   všemi   druhy   atrakcí,   které   jsou   z   něho   uměle
            vyvinuty. Pozice založené na vlastnictví zevních statků, majetku a peněz se stávají
            jednou z nejdůležitějších potřeb. Dle ní se vše hodnotí a určuje. Vše se kroutí kolem
            tohoto vlastnictví a prostředků, jak mít ještě více. Takový postoj vede lidi k menší a
            menší duchovnosti, až se stane nejméně důležitou hodnotou lidského života.

            Složitost, zamotanost a neprůhlednost ekonomických systémů přispívá k nestabilitě
            lidských systémů. To pak vede k větším potřebám a tužbám mít více těchto statků jako
            prostředků   ochrany   proti   této   nestabilitě.   Nenasytnost,   pomíjivost   a   nestabilita
            materiálních hodnot spolu s přemírou institucí a vlád vede k neustálým inflačním
            sklonům, které udržují toto snažení - mít více a lepšího, aby se potřela inflace. Takové
            snažení vede všemi svými faktory právě k opaku, větší inflaci a větší nestabilitě.
            Jestliže   se   duchovní   hodnoty   nahradí   materiálními,   nelze   nikdy   zajistit   jakoukoli
            stabilitu života, protože v přírodním čili nejzevnějším stupni není nic stabilní. Je třeba
            si   pamatovat,   že   stabilita   nejzevnějšího   stupně   se   udržuje   přítomností   svých
            duchovních principů. Bez ní by se nejzevnější stupeň rozpadl zhroucením na sebe
            sama a pohlcením sebe sama. Když se z něho odstraní princip stability, nemůže v něm
            zůstat nic stabilního. Proto je důležité si uvědomit, že všechny systémy vnějších čili
            nejzevnějších stupňů mohou jen zastupovat duchovní manifestaci, která je vnitřní čili
            „uvnitř“. Pokud slouží tomuto účelu, jsou užitečné, stabilní a hodnotné. V této službě
            spočívá jejich duchovnost. Avšak jakmile se stanou samy o sobě účelem, ztrácejí svou
            duchovní hodnotu a stanou se destruktivní, negativní silou, která nakonec vede k
            zániku veškeré stability a duchovnosti.

            Takový negativní stav je přesně to, co pseudotvůrci chtějí. Proto vložili do pseudolidí
            postoj,   který   by   je   vedl   k   tomu,   aby   kladli   své   priority  do  zevních,   materiálních,
   141   142   143   144   145   146   147   148   149   150   151