Page 151 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Všechny tři metody manipulování zajišťují tentýž účel. Odvádějí lidi od duchovnosti. A
to je cílem pseudotvůrců.

22. Jeden z nejničivějších důsledků a výsledků lidského duchovního úpadku lze
spatřovat a pociťovat v praxi medicínských a léčebných způsobů, které až donedávna
převládaly.

Tyto praktiky jsou výtažkem materialistického, vnějšího a povrchního přístupu k
hluboko stimulovaným problémům pseudolidstva.

Filosofií zde je zakládat vše na vnějším stupni. Život se všemi svými atributy se zcela
odvozuje z tělesných funkcí, jakými jsou mozek a nervový systém. V mnoha případech
jsou tylo funkce položeny na úroveň života a žádný jiný život či žádná jiná úroveň
života se nepovažují za možné.

Protože se při tomto pojetí uvažuje, že tělo tvoří vše, je tedy možno léčit jakoukoli
fyzickou dysfunkci jen skrze tělo, tedy vnějšími prostředky jako jsou pilulky, diety,
chirurgické zákroky, fyzické terapie a podobně. Donedávna se uvažovalo, že duchovní
a dokonce ani dušení faktory nehrají v těchto dysfunkcích žádnou roli. Dokonce i
duševní nemoci se považují buď za následek biochemické nerovnováhy v těle či
mozku, nebo za výsledek uspořádání prostředí, rodinného života a výchovy - všech
vnějších důvodů. Nic skutečně duchovního a duševního není obsaženo v těchto
určeních.

Tylo metodologie a filosofie medicíny a léčebných způsobů pečlivě vytvořili
pseudotvůrci a vložili je do lidské mysli. Konkrétní potíže a jejich konkrétní léčení
takzvanými přírodními prostředky neberou v úvahu jakoukoli duchovní příčinu. Činy
hovoří jasněji než slova. Tyto závěry mají ovšem zničující dopad na lidské zdraví a
lidský život, protože je činí závislými na množství medicínských předpisů na léky a
podobných prostředků, které vůbec neberou ohled na celou lidskou osobnost a mysl,
která sestává z ducha, duše a těla. To uzavírá cestu k duchovnosti, kde se nachází
skutečné vyléčení, a nebere se tak ohled na to, co jako původce vytváří a vyvolává
všechny potíže.

Takže medicína a způsoby léčení jsou nejvěrnějšími a nejužitečnějšími služebníky v
rukách pseudotvůrců v jejich snaze ničit jakoukoli duchovnost.

Lékařství a léčitelství si budují své vlastní tradice a zvyky, které se pečlivě straní
jakýchkoli jiných pojetí či filosofií, které by mohly vést k objevení skutečně medicíny a
léčitelství, ve kterých se odvozují skutečné prostředky uzdravování z duchovních
principů.

Jeden obrovský omyl filosofie medicíny spočívá v přijetí postulátu, který činí život
závislým na těle a mozkových funkcích. Jinou nesprávností je to, že smrtí těla a jeho
rozkladem přestává život existovat. Kdyby tělo bylo tvůrcem života, nemohlo by nikdy
zemřít, neboť život je život a kvůli své povaze nemůže být zničen, protože odvozuje
svůj původ z Absolutního života Nejvyššího.

Cokoli absolutní se všemi svými odvozeninami vždy jest a neobsahuje v sobě žádný
stav nejsoucna. Takže jakmile se vytvoří odvozeniny Absolutního života ve formě
sentientních entit, jejich individualita, projev, proces a stálé stávání se se nemohou
zastavit tím, že přestane existovat jejich vnější forma.