Page 141 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

k nim souvztažnými dušeními reakcemi je pouze mechanismem, jakým tato podstata
působí. Tento mechanismus a jeho reakce není totéž jako lidská podstata. Tato
podstata přesahuje ve všech ohledech cokoli, co se představuje v zevním stupni, a
cokoli, co představuje tento stupeň sám.

Aby se porozumělo pravé lidské přirozenosti, musí se otevřít niterný stupeň. V něm se
nachází původ, příčina a determinace jedinečné přirozenosti lidské mysli, která se
projevuje v nekonečné rozmanitosti svých nositelů. Niterný stupeň je duchovním
stupněm, ve kterém je Nejvyšší jako ve Svém vlastním. Z toho důvodu, mají-li kdy
psychologie a sociologie řádně pochopit lidskou přirozenost, musí zcela a úplně
zanechat svých současných praktik a metod a svého dogmatického zabývání se
zevními faktory a obrátit se k vytvoření nástrojů a metod ke startu z vnitřku, z „nitra“
navenek čili k „vně“. Doposud veškeré jejich úsilí kráčelo nesprávným směrem - z
„vně“ k „uvnitř“. Jelikož při tomto obráceném směřování je „uvnitř“ uzavřeno, nelze je
objevit. To ovšem vede k nevyhnutelnému závěru, že neexistuje žádné „uvnitř“. Tudíž
žádná duchovnost nemá jakoukoli pravou realitu v bytí a pravou lidskou podstatu
nelze odvodit z jakékoli duchovnosti. Takže moderní empirická psychologie a
společenské vědy plní v rukách pseudotvůrců správnou roli tím, že neustále odvádějí
lidi od duchovnosti. Konec konců je toto jedním z mnoha důvodů, proč pseudotvůrci
vynutili uzavření niterného stupně a uvrhli do slepoty všechny psychologické a
sociální vědy.

13. Jedním z největších ohrožení pseudotvořivého úsilí pseudotvůrců je přirozená a
normální tendence lidských bytostí ke svobodě a nezávislosti. Tento sklon se
odvozuje z Absolutní přirozenosti Nejvyššího, kdož jest Absolutní svobodou a
Nezávislostí. V ní pravá duchovnost prosperuje a postupuje neustále vpřed. Je tedy
jednou z hlavních snah pseudotvůrců podkopat, blokovat a omezit tuto svobodu a
nezávislost jakýmikoli prostředky. Jako součást této snahy je ukradena idea z
organizační struktury duchovního světa. Je to idea vlády. Účel, obsah a funkce takové
ideje jsou ovšem zvráceny, překrouceny a zmrzačeny. Ať v takové podobě je tato idea
vložena do uspořádání pseudočlověčenstva.

Jsou vybudovány tradice, zvyky a kultury. Do nich jsou vloženy jejich různé výklady a
chápání. Takové odlišnosti vedou k vytváření politických stran, vládnoucích
byrokracií, různých politických států, systémů a dalších jiných věcí. Každá z nich
vytváří své vlastní chápání a interpretování tradic a zvyků. Aby se zajistila bezpečnost
a zachování těchto systémů, jsou sepsány zákony na jejich ochranu a počíná existovat
celý soudní systém, aby interpretoval tyto zákony. Jakmile jsou zákony sepsány a
interpretují se, je nutné je prosadit. To vede k založení institucí prosazujících právo,
policejních systémů a systémů vězení, kde se zadržují ti, co takzvaně porušili zákon.

V nejzazším smyslu tyto instituce a policie slouží jen jedinému účelu - zachování a
ochraně samotného systému. Bez ohledu na politické výklady tohoto systému se
všechny jeho tradice a zvyky bedlivě střeží a brání.

Kvůli tomuto jejich utilitárnímu účelu nemá žádný systém vůbec žádný duchovní
zřetel. Takový zřetel se velmi často využívá k posílení vlády samotného systému.

Takovéto složité, komplexní a komplikované systémy potlačují, zatlačují a omezují vše
nové, odlišné a mající dopad na systém. Věří se, že mají legitimní právo tak konat,
neboť nejvyšším cílem života je zachování systému samotného. Takové uspořádání je
krásným nástrojem zničení, nebo přinejmenším omezení jakékoli lidské svobody a
nezávislosti tím, že se lidé učiní závislými, aby mohli přežít. Tím, že se jim nedá žádná
volba než poslouchat systém (chtějí-li blahobyt), odebírá se lidským bytostem jejich