Page 138 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Aby se zajistilo neustálé trvání této situace, vložili pseudotvůrci do svého
pseudostvoření animální pocity mateřství, otcovství, lpění na rodině, dětství a všechny
ostatní zvířecí instinkty, takže jsou lidé lapeni do pasti víry, že tyto pocity jsou
přirozenými a normálními stavy lidského rozpoložení. Všechny systémy, a obzvláště
všechny náboženské systémy, se angažují ve vtiskování, vkládání, podporování a
udržování takových idejí, což způsobuje, že lidé věří tomu, že tyto pocity mají
duchovní hodnotu.

Ale ze stanoviska duchovního nejsou tyto pocity ani přirozené, ani normální a nemají
samy o sobě žádnou duchovní hodnotu. Toto není způsob života pravých lidí, ale
životní způsob zvířecí. Pseudotvůrci záměrně připodobnili lidské tvory ke zvířatům,
když ze zvířat vzali všechny takové instinkty a vložili je v pozměněné podobě do svého
pseudostvoření, to jest do současných lidských tvorů na planetě Zemi.

V pravém duchovním spoluoznačení odráží princip mateřství a otcovství Jednost
Nejvyššího a Jeho/Jejího Absolutního tvořivého úsilí, které se přenáší všem
sentientním entitám. Mateřství a otcovství má za výsledek produkci nových
duchovních idejí, jež se rodí během výměny všech duchovních principů femininity a
maskulinity, které se projevuje ve fyzické úrovni sexuálním stykem a orgasmem. V
takovém spoluoznačení se jeden stává z Nejvyššího matkou a otcem zvláštních
nových duchovních idejí, které probíhají a stávají se nezávislými a svobodnými
bytostmi, majícími bytí nadáním od Nejvyššího. Nadělení Nejvyššího a Jeho/Její
Tvořivé úsilí přenesené a projevené v dětech takto narozených je pravou školou,
vzděláním a pocitem sounáležitosti k Jedné rodině, všemu Stvoření Nejvyššího, kdož
jest jediným, koho je možno uctívat jako Otce a Matku, a jedinou skutečnou autoritou,
oorávanou ze svobodné vůle a volby.

Jakákoli jiná situace než tato vede nakonec nevyhnutelně ke ztrátě a závěrečnému
zničení veškeré duchovnosti, tedy i života.

Avšak takovéto odlišné situace obsahují zrnka pravdy. Je třeba mít neustále na
paměti, že pseudotvůrci vždy napodobují pravého Stvořitele. Používají tytéž ideje a
principy, jenže ve zvrácené, překroucené a zmrzačené podobě. Ideje
mateřství/otcovství, výchovy, rodiny, autority atd. jsou v zásadě duchovními ideami.
Ale způsoby, jakými se užívají, interpretují, používají a posilují, jsou neduchovní,
vedoucí k zániku duchovního života. Pravdou je to, že tyto pojmy reprezentují v
přírodním světě jisté duchovní kvality Nejvyššího, se kterými souvztaží. Avšak ve své
zkažené, překroucené a zmrzačené formě slouží k ukazování a výuce toho, co není
skutečnou rodinou, autoritou, výchovou, skutečným otcem a skutečnou matkou a co
není skutečnými dětmi.

10. Jako součást shora popisovaného vzdělávacího rozpoložení vyvinuli pseudotvůrci
celiství systém filosofií a metafyziky a různých způsobů chápání stvoření za účelem
vložení protikladných idejí do lidské mysli, což by je nakonec vedlo k zavržení jakékoli
filosofie.

Problémem s takovými filosofiemi je, že nepřistupují přímo k nejniternějšímu
duchovnímu stupni, z něhož by měly takové filosofie vycházet. Jak se uvádí výše, byl
tento stupeň záměrně uzavřen. Přístup k němu je jen nepřímý - vnějším pozorováním,
to jest z „vně“ do „uvnitř“. Jelikož „vně“ samo v sobě nemá jednotící princip, jaký má
„uvnitř“, vytvářejí se rozličné pohledy, názory a ideje, které jsou založeny na osobním
vycítění, výkladu a chápání původu života, jeho pravého smyslu, pojetí poznání,
struktury vesmíru atd. Takové náhledy jsou potom zabudovány do celků filosofických,
metafyzických a epistemologických systémů, kterým se učí lidé po celém světě.