Page 133 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

vírou ve svatost vnějšího manželství a rodiny. Stává se posvátnou institucí, která se
musí podporovat, strážil a bránit všemi prostředky.

Jelikož jsou všechny principy v pseudočlověčenstvu odvozeny z vnějších hodnot,
jsou na nich založena pravidla, nařízení a očekávání i požadavky, ohraničující funkci
manželství a rodiny a účel, kterému slouží. Takže pojetí manželství a rodiny není
odvozeno z duchovních principů nejniternějšího stupně, ale z návyků, požadavků,
diktátů a očekávání společnosti. Takto se zajišťuje jeho vnější zachovávání. V pravé
podstatě a formě této společnosti nejsou možné žádné jiné úvahy. Duchovní
reprezentace těchto svazků a aktů se přehlíží, či se vyznávají jen slovně, aniž by je
někdo bral vážně. Proto jsou všechny manželské a rodinné svazky v této společnosti
povahy zevní, neduchovní a nemají samy o sobě žádný smysl. Proto v pravém smyslu
není na Zemi žádného manželství, ale jen navyklé svazky a zotročení, aby se udržoval
neduchovní status quo pseudočlověčenstva. Těmito svazky se napájí neduchovnost.
To je důvodem toho, proč je v dané společnosti tolik ohromných omezení, ohraničení,
požadavků, předpisů a projekcí do manželského a rodinného života, které často vedou
lidi k šílenství a zabíjení kohokoli jiného jak fyzicky, tak i duševně.

Problémem s rodinou a manželstvím je u pseudočlověčenstva to, že byly vynalezeny
pouze za jedním účelem a z jednoho důvodu: Podporovat, udržovat a zachovávat život
pseudočlověčenstva a všech jeho ohavných tradic, zvyků a kultur. Nesprávná idea
jakékoli takové společnosti a duchovnosti se může udržet jen těmito institucemi, které
byly vštípeny a vpojeny do lidské mysli, takže se považují za jediné zdroje přežití.
Proto se tyto instituce stávají náboženskými a kulturními pevnostmi a dogmaticky se
střeží se zuřivostí a zavilostí zlého hlídacího psa.

Jelikož je existence těchto institucí motivována vnějšími hodnotami a nesprávnými
důvody, je neužitečnou a nebezpečnou existencí, neboť byla zfalšována v peklech.
Podpora těchto institucí vede k podpoře neduchovnosti a jejím výsledkem je ničení
pravé duchovnosti.

Pravý duchovní význam manželství nemá nic co dělat s veřejnými či vnějšími
hodnotami. Je vlastní záležitostí niternosti, která je čistě subjektivní, individuální a
intimní. Řídí se jen niternou potřebou sjednocení všech principů života, které
představuje maskulinita a femininita. Je to stav a proces výměny, sdílení a spojení
těchto principů za účelem získání většího duchovního uvědomění a přiblížení se k
Nejvyššímu, kdož je přítomen v tomto sjednocení jako ve Svém vlastním, což vede k
tomu, že se jeden stává více a více sám sebou. Jakmile se tato jednota ustanoví, není
ohraničena na své vlastní udržování a sebepohlcování, ale vyzařuje se, sdílí a
poskytuje mnoha ostatním. V této jednotě je vždy duchovní účel - konečná jednota
jedinosti a harmonie lásky a moudrosti, dobra a pravdy, femininity a maskulinity se
všemi jejich atributy a odvozeninami. To je niterný stav a proces, který je na zevní čili
vnější úrovni reprezentován ve formě fyzické přitažlivosti muže k ženě a ženy k muži a
jejich touhou po fyzickém spojení a sdílení všech radostí a všeho štěstí, které je
výsledkem tohoto spojení. Takové rozkoše a štěstí se považují za nástroje a vyjádření
pravého duchovního stavu záležitostí, s nímž souvztaží. Takové pojímaní vztahu muže
a ženy je skutečně duchovním a ustanovuje základnu, na níž se může stát realitou a
vzkvést pravé duchovní manželství.

Pravé duchovní manželství nelze ohraničit, omezit a spoutat žádnými zvyky a
tradicemi, neboť hranice iniciují a udržují stavy stagnace, ve kterých není touha po
změně. Ve stagnaci není žádná duchovnost. V pravém duchovním manželství na
straně druhé jde o neustálou snahu po změně, duchovním pokroku a větším přiblížení
se k pravé skutečnosti Nejvyššího.