Page 135 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Vzhledem k tomuto spoluoznačení je sexuální styk dovolen pouze za účelem
rozmnožování v rámci pseudomanželských svazků, čili se toleruje, pokud nastává jen
mezi manželem a manželkou (pseudomanželem a pseudomanželkou). Jakákoli jiná
forma vyjádření sexuality je zapovězena, netoleruje se a - v některých společnostech -
se trestá fyzickými a zákonnými prostředky.

Takové pojetí sexuality ustanovuje velmi zvláštní tradice, konvence a techniky, které
se musí sledovat a poslouchat pod pohrůžkou věčného trestu v peklech či zákonného
potrestání dle zákonů, které se zfabrikovaly za tím účelem. V takové situaci je jedinec
nucen přistupovat k sexuálnímu styku se strachem a obavami. To vede k sexuálním
zábranám, které brání jeho sexuálnímu, a tedy i duchovnímu vývoji a ničí pravý tvořivý
význam sexuality.

Problémem této situace je to, že sexuální pocity jsou velmi přirozené a normální a nic
nemůže eliminovat jejich přítomnost. Musí se tak, či onak vyjádřit. Důvodem pro to je
význam souvztažnosti sexuality pro sjednocení a výměnu všech duchovních principů
za účelem vyvrcholení, což vede ke zrození vyšších duchovních idejí. Toto je základní
princip života, který je zabudován do všech sentientních entit bez ohledu na to, jak
byly geneticky zmanipulovány.

Je třeba si pamatovat, že při těchto manipulacích užili pseudotvůrci původní živé
buňky pravých lidí, aby zfabrikovali pseudolidi. V těchto buňkách jsou navěky
zachovány všechny duchovní principy. Pomocí těchto principů je možný a dosažitelný
život. Takže pseudotvůrci museli zachovat sexualitu jako takový sjednocující princip.
Ale její spoluoznačení, účely a významy byly zkresleny, zvráceny a zmrzačeny a pro
mnohé lidi se stala nástrojem teroru a hrůzy.

Vzhledem k normálnosti a přirozenosti sexuálních pocitů, které jsou vrozenou a
imanentní funkcí lidského života, a vzhledem k faktu, že jsou lidští tvorové naživu, jsou
tyto pocity vždy přítomné ve všech lidských aktivitách. Ale kvůli ideám, které přiložili
pseudotvůrci, jsou takové pocity a aktivity, které se k ním vztahují, považovány za
abnormální, nepřirozené, hříšné, špatné a jako něco, za co se má člověk styděl či čeho
se má chránit. Jak lze vidět, jsou pseudotvůrci velmi důslední v převracení všeho
vzhůru nohama. Takový postoj vede ke zvláštním pocitům ohledně lidského těla a
nahoty. Místo toho, aby se přijala přirozenost a normálnost nahoty fyzického těla,
které je stvořeno Nejvyšším, jeden je nucen je zakrývat, stydět se za ně, být na ně
citlivý a v nejzazším smyslu jim opovrhovat. Takový postoj se stává ideální základnou
pro vytvoření mnoha fyzických nemocí a chorob, neboť tělo protestuje proti takovému
postoji vyvinutím všech druhů fyzických symptomů.

Na druhé straně jsou členové pseudočlověčenstva těmito deformovanými úvahami
donuceni rozvíjet všechny druhy sexuálních zvráceností, úchylek, odříkání,
sebepotírání, podvodů, pocitů viny, obav a starostí, které se stávají zlořádným cyklem
a perpetuum mobile sebeničení a likvidace druhých. A to je přesně to, co chtěli
pseudotvůrci zařídit.

Aby dodali takovému pojetí sexuality věrohodnosti, všechny systémy víry a
náboženská dogmata se angažují v prohlašování duchovní potřeby praktikování
sexuálních omezení, ohraničení sexuálního styku na pouze jednoho manželského
sexuálního partnera schválenými způsoby a ve schválených fyzických pozicích: Vše
ostatní se považuje za cizoložství, smilstvo a za neodpustitelný hřích, který vede k
věčnému zatracení v pekelném ohni.