Page 134 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Ideou pseudomanželství a pseudorodiny je tedy lidská mysl propírána tak silně, že
povětšinou každý na Zemi věří, že jakákoli změna v uspořádání instituce manželství a
rodiny, či její úplné odstranění by mohlo vést k úplnému zániku lidské existence. Ale
ve skutečnosti je opak pravdou. Strnulé přilnutí k takovým institucím, které
zfabrikovali pseudotvůrci, vede nakonec ke zničení člověčenstva a duchovnosti, jak
lze vidět ze současného stavu událostí na planetě Zemi. To je ovšem konečným cílem
pseudotvůrců - zničit jakoukoli duchovnost.

Aby se dodalo těmto manželsko - rodinným institucím a jejich funkci na větší
věrohodnosti, vyvinula dogmata a doktríny všech náboženství falešný systémů víry,
hlásající, že tyto instituce jsou posvátné a svaté, a proto se nemohou ani zrušit, ani
změnit. Kolem těchto systémů víry jsou vybudovány zvyky na zvycích, tradice na
tradicích, pravidla na pravidlech, očekávání z očekávání a požadavky z požadavků, aby
se muži a ženy nutili do svazků jednoho s druhým, což u nich může vést k bídě,
strádání, pocitům viny, starostem, obavám a všem šílenostem a omezením, které dusí
veškerý duchovní život pod rouškou duchovnosti a ve jménu Nejvyššího. Toto je
nejzazší ohavností těchto institucí, které jsou odpovědí na otázku, jaké by to bylo být
bez duchovnosti.

V těchto institucích jsou však zrnka pravdy. Zdůrazňují skutečnost nejzazšího splynutí
a sjednocení femininity a maskulinity. Ale jejich chápání, popis, vysvětlení a
praktikování je holým zkreslením, zvrácením a zmrzačením. Má to ale tu hodnotu, že se
tím poskytuje příklad toho, co není pravým duchovním manželstvím a rodinou.

8. Pojetí sexuality a sexuálního milování je pseudotvůrcům obzvláštním terčem
překroucení, zvrácenosti a mrzačení. Důvod takového zájmu o tuto záležitost spočívá
v ohromné duchovní důležitosti a souvztažnosti, kterou má sexualita. Ta je nejzazším
vyjádřením jednoty, jedinosti a harmonie všech duchovních principů, které se
navzájem plně a zcela vyměňují a oplácejí. Tato jednota ústí v nanejvýš příjemném a
blaženém vyvrcholení, které dává zrod zcela nové duchovní ideji, která se stává
základnou pro manifestaci neustálého tvořivého úsilí všech sentientních entit. To je
přivádí k většímu duchovnímu uvědomění, které přesahuje všechno předešlé, a to
vede k ustanovení vyššího duchovního stavu a procesu, což je dostává do pozice
těsnějšího přiblížení k Nejvyššímu. Skrze toto sjednocení a jím se stávají více sebou
samými, a tudíž jsou více naživu. Toto je pravým významem sexuality také na fyzické
úrovni, jelikož jejím účelem je konkrétní, smysly vnímatelná manifestace tohoto
principu v nejzevnějším stupni.

Avšak takové pojení sexuality nemohou pseudotvůrci tolerovat, protože by nevedl k
eliminaci duchovnosti, ale namísto toho k jejímu potvrzení. Tudíž zfabrikovali zcela
deformovaný náhled na sexualitu a vložili jej do lidských tvorů, které vytvořili, aby tito
mohli podkopat sám tvořivý princip, se kterým sexualita souvztaží a který ji
reprezentuje, přestalo by tedy jakékoli Stvoření.

V této zfabrikované souvztažnosti se sexualita považuje za něco nečisté, špinavé,
smyslově a tělesně ošklivé, sloužící jen dvěma účelům: Pozitivnímu
(pseudopozitivnímu) účelu zachovávání druhů, což podporuje neustálý život
pseudočlověčenstva; a účelu negativnímu - aby se lidé přiváděli do ohně pekelného
chtíče, a tedy k věčnému zatracení.

Taková idea tedy vede k ustanovení všech druhů zákazů, omezení, očekávání,
projekcí, stereotypů, pravidel a směrnic, které jsou uvaleny na sexuální vyjadřování
lidských tvorů. Pocit viny z toho, že někdo má tahové pocity, je pečlivě vložen do
lidské mysli a neustále se zde udržuje.