Page 446 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 446

KAPITOLA  21.

            využitých   při   tvoření  stvoření.   Odváděním   části   Své   Absolutní    pozornosti   od  Svého
            Jádra vytváří Absolutní ‚JÁ  JSEM‘    proces  zvnějšnění.

                        v
            Je třeba  si     tomto ohledu zapamatovat  dvě věci:

                   1.  Toto všechno se děje v    Absolutním smyslu. Proto energie, produkované
                   tímto  rozdělením pozornosti, jsou povahy absolutní.  Rozdělení          Absolutní
                   pozornosti   nezmenšuje   její   absolutnost.    Takže   tím,   že   se  odebere   část
                   pozornosti     ze   svého   Absolutního  jádra,   proces   Sebeuvědomění   se
                   nezmenší. Vždyť  ta část     je  Absolutní. Proto dokonce i v   rozděleném stavu
                   pozornosti  toto  Sebeuvědomění  zůstává  absolutním.  Totéž  platí  i  o  části
                   pozornosti,  jež směřuje pryč od jádra toho ‚JÁ      JSEM‘.


                   2.   Přirozeností  Stvořitele   je  Absolutní  tvořivost.  Z   tohoto  důvodu  tím,  že
                   se nějaké    nebo jakékoliv ideji věnuje pozornost, již samotným faktem  této
                   pozornosti,   samotnou       pozorností   stává   se   ta   idea  sebeoprávněnou
                   skutečností.


            Takže  odváděním   části  Své  pozornosti   pryč   od   Jádra  Své   Absolutní   niternosti      ‚JÁ
                                                                                                        -




            JSEM‘,  stává   se    zevnějšnost   svým  vlastním  jsoucnem   a   bytím.  Nezapomeňte,  že   akt

            věnování  pozornosti      produkuje  ohromné  množství  kumulativních  energií,  které  jsou

            ideou  tvoření   okamžitě použity při    utváření  reality té ideje.
            Zde  máte  kombinaci   dvou   procesů:         Věnování   pozornosti   či   přesun   části   této
            pozornosti  od  jádra       v  různých   směrech  a  zároveň  -  díky   skutečnosti  toho  přesunu  -


            produkování   těchto   energií,   jež   okamžitě  přistupují   ke    ztělesňování   ideje  přesunu  a

            tvoření v   samotném     stvoření.
            Zhruba se může  akt  stvoření     pojímat následujícím způsobem:

            Za    prvé   je   zde  idea  stvoření.  Nastávání   toho   nápadu  produkuje  ohromné   množství


            energií  životní  síly.   Pak  je  zde  idea  přesunu   části  pozornosti  vůči  této  ideji   za  účelem
            jejího  uskutečnění.   Nyní  se  část  pozornosti  posune  od  jádra  k   této  ideji.   Tento  přesun
            pak   produkuje vždy  ještě  větší stupeň  intenzivních a  extenzivních energií životní  síly,

            které  vyzařují      z  toho  přesunu.  Potom   je   tam  proces  aktualizace  té   ideje,  kterému  se
            věnuje pečlivá  pozornost.     Proces aktualizace   je vykonán  jednoduchým aktem obrácení

            pozornosti        k  tomu   procesu.  Tento   proces   pak  produkuje  ještě   větší   stupeň   energií
            životní síly.   Akt skutečné aktualizace  je  kumulativní kombinací  všech výše  uvedených

            energií,   které  se  aktem  usměrňování  části  pozornosti  od  Jádra  niternosti  promítající

            navenek     té niternosti   a dávají  tak  vznik objevení   se zevnějšnosti,   kterou je  stvoření.
            Tato    zevnějšnost  je   výsledkem  všech   kumulativních   energií  životní   síly,   jež   se  stala


            novým  procesem.      Svým  vlastním  procesem  produkuje  své  vlastní  specifické  energie,
            které jsou  zkombinovány       s  ostatními   kumulativními energiemi jejího vlastního zdroje.
            Toto má     ovšem  aditivní   a  umocňující efekt.  Z     se  rozvětví   další řada  stvoření.   Tato
                                                                 nich
            další   řada   sleduje   přesně    stejný   vzor.  Toto  pokračuje   tak  dlouho,   až   kumulativnost
            všech zkombinovaných energií je takové intenzity a rozsahu, že  dojde k           formaci zevně
            pevné  hmoty.     Takto  je  hmota  konečnou,  nejkrajnější  zevní  zevnějšností  té  Absolutní


            niternosti, která se využívá    pro  stvoření   fyzického či přírodního  multivesmíru.
   441   442   443   444   445   446   447   448   449   450   451