Page 449 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Takže povaha zóny vymístění se může ustanovit podle přirozenosti pravého stvoření
tím, že se bude postupovat přesně opačným směrem. Dobrým příkladem této pozice
vzhůru nohama by byl fundamentální princip, sledovaný pravým Stvořením: Z toho
nejniternějšího čili z niternosti k tomu nejzevnějšímu čili zevnějšnosti. V zóně

vymístění by se vše odvozovalo opačným směrem. Počátečním bodem by bylo vždy
nejzevnější čili vnějšnost, z té pozice by se pak budovalo to nejniternější čili niternost.
Toto pravidlo platí pro všechno ostatní v zóně vymístění. Neexistuje žádná výjimka ani
k
výhrada tomuto pravidlu.

Takže, jak vidíte, je zóna vymístění umístěna vně zevnějšnosti stvoření. Důvod je
v tom, že odmítnutí té ideje vychází od sentientních entit, jež se objevují vně Stvořitele
ze shora popsaných důležitých důvodů. Pamatujte si: stvoření je vnějšností Stvořitele,
k
kdož je Absolutní niterností. Odmítnutím zmíněné ideje dochází objevení se vnějšku

zevnějšnosti. Ten je úplně separován a izolován od vlastního zdroje tím, že ho neustále
odmítá.

Jak vidíte, je to jedna věc být zvenčí za účelem přijímání a vzájemnosti, jak je to
v případě sentientních entit v pravém stvoření. Tímto přijetím a vzájemným oplácením
se to zevní stává zevnějšností Stvořitele, která se pak stává integrální části Stvořitelovy
Absolutní přirozenosti. V tomto případě neexistuje žádná separace ani izolace. Avšak je
něco jiného být vně zevnějšnosti z důvodů jejího odmítání a protože se nechce mít s ní

nic společného. tomto případě se ustanoví plná separace a izolace. Ta nevyvěrá ze
V

Stvořitele, nýbrž z přijetí ideje odmítnout Stvořitele jako jediného zdroje jejich jsoucna
a bytí.

Kvůli protichůdné povaze této izolace a separace vůči ostatnímu stvoření, které je

zahrnuto do Zdroje a sjednoceno s ním, existuje potenciál pro započetí a aktivaci
negativního stavu. Dřímavost negativního stavu spočívá ve faktu, že vždy existuje

teoretická možnost, že někde v někdo nevyhnutelně přijme
průběhu a kroku stvoření
tomto okamžiku, kdy
tu ideu a že se plně ztotožní s jejím obsahem. V tak někdo učiní,

negativní stav se probere ze své dřímoty a stane se plnou realitou. Jakýkoliv jedinec,
který přijme tu ideu, automaticky vypadne i s tou ideou do zóny vymístění, kde si
vytvoří životní styl v souladu se strukturou a povahou zóny vymístění - pozicí

č
i
protichůdnosti vzhůru nohama vůči pravému stvoření a jeho ryzí realitě.

Toto je kratičké vylíčení geneze stvoření a zóny vymístění. Více se o této otázce můžete
dočíst v knihách Základy lidské duchovnosti, Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření,
Realita, mýty a iluze a Kdo jsi a proč jsi zde?.
Na závěr této kapitoly shrňme některá zvláštní tajemství stvoření a zóny vymístění
v následujících bodech:

1. Hlavní tajemství stvoření se může nalézti ve faktu, že stvoření je stavem Stvořitele.
Idea samotného stvoření je strukturální komponentou Stvořitelovy Přirozenosti. Proto
v tomto pojímání je Stvořitelovo Absolutní jsoucno a imanentní všemu
Absolutní bytí
stvoření a Akt stvoření je imanentní Přirozenosti Stvořitele. Není možná jiná cesta než
cesta aktu tvoření. Nejen že není možná, ba dokonce není ani myslitelná. Cokoliv jiného
bylo by v rozporu s Přirozeností Stvořitele. V jednodušších termínech se může říci, že