Page 444 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 444
KAPITOLA 21.
vlastních, musí použít svého vlastního zdroje i materiálů ze svého vlastního „‘sebe‘ čili
‚JÁ JSEM‘ jako počátečního bodu v procesu stvoření. Pamatujte si, že neexistoval tehdy
žádný jiný zdroj ani materiál.
Jakmile je taková idea pojata, pozornost Absolutního sebe či ‚JÁ JSEM‘ se přesunuje od
stavu vyjádření té ideje k procesu stávání se té ideje. Idea nepřetržitě nastává uvnitř
Stavu Absolutního sebe čili „JÁ JSEM“, protože nastávání je vždycky v Jeho Absolutní
proces stávání se té ideje,
niternosti. Aby se mohl změnit stav nastávání té ideje v
posune se pozornost Absolutního ‚JÁ JSEM‘ pryč od středu niternosti k jeho
Absolutnímu obvodu. Proces tohoto posunu produkuje obrovské množství energií
velmi speciální povahy. Tyto energie jsou vyzařováním Absolutní intenzivní touhy
Absolutního ‚JÁ JSEM‘ (‚JEST‘) sdílet svou Absolutní pozitivnost a dobrotu (pozitivnost
se vždy rovná dobrotě) mimo Sebe čili navenek od svého ‚JÁ JSEM‘. Slovo ‚sdílet“
zahrnuje v sobě, že je tu něco jiného než to, co chce ‚sdílet‘. Sdílení je možné jenom ve
směru ‚od‘ k ‚do. Ale v tomto bodě, pokud si pamatujete, neexistovalo žádné ‚do‘. Pouze
Absolutní ‚Od‘ existuje absolutně.
Aby se sdělovalo od něčeho k něčemu, musí se nejdříve stvořit to něco, k němuž chcete
doručit vše, co máte či si přejete sdílet. První krok při tvoření toho ‚do‘ je posun
pozornosti od vnitřku či niternosti Absolutního stavu směrem k jeho Absolutnímu
obvodu. Použitím speciální energie, získané z intenzivní absolutní touhy sdílet Sebe
sama mimo Sebe sama, je stvořeno to ‚venkovní‘ ‚vnitřního‘ neboli zevnějšnost
tomto spoluoznačení -
niternosti. Takže - v zevnějšnost čili to vnější sestává z elementů
čisté speciální energie, vyzařované ze Stavu intenzivní touhy Absolutní niternosti, aby
to venkovní čili zevnější bylo a existovalo. Ta energie je řízena od svého niterného
zdroje k svému obvodu pomocí prostého přesunu směru jeho pozornosti, která
se přiřadí k té Absolutní intenzivní touze po svěřování se a sdílení. V
ten samý
okamžik, kdy tento přesun nastane, postupuje energie ke své manifestaci od stavu
niternosti k procesu zvnějšnění. V tomto ohledu je proces zvnějšnění procesem
stvoření.
Takže stvoření je stvořeno ze Stavu Absolutní niternosti Absolutního ‚JÁ JSEM‘
prostřednictvím Absolutní duchovní energie, vyzařované z absolutní intenzivní touhy
po sdílení a svěřování všeho, co má a co obsahuje. Z tohoto důvodu se stvoření může
pojímat jako zevnějšnost Absolutní niternosti Absolutního ‚JÁ JSEM‘, jež je Absolutním
duchem, jímž je Pán Ježíš Kristus.
V tomto procesu stvoření možno vidět ospravedlnění multiverzálního principu
stvoření: Vše postupuje z nitra - ze stavu Absolutní niternosti směrem navenek -
k procesu zvnějšňování. Ale svědčí také o tom, že zevnějšnost nikdy nemůže existovat
sama sebou a ze sebe, neboť je přece procesem stavu niternosti. Zevnějšnost nemá
svůj vlastní stav nezávislý od stavu své niternosti. Avšak nosí v
sobě všechny atributy
svého zdroje.
Je tedy logické předpokládat, že ta zevnějšnost, což je v tomto případě stvoření, je
nositelem všech atributů svého Zdroje, neboť stvoření bylo stvořeno z materiálů svého
v
Absolutního zdroje. Jediným rozdílem je to, že zatím co ty atributy samém Zdroji jsou
