Page 260 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 260

KAPITOLA  12.
                                                                                             i
                                         i
            chápat jak    pojmově,   tak  co do   působnosti.   Ve skutečnosti  ideje života  život sám   jsou

                                                                                                   diskrétní
            synchronním,   souběžným   a   simultánním   děním.  Avšak          tím,  že  se   jeví  v

                                                       v
            modalitě duchova pojímání,       předchází     tomto smyslu  ideje života   život sám.

            Analýza struktury života      by vyžadovala  rozložení procesu formování života.       Avšak,   jak

            si  vzpomínáte  ze  začátku    této  kapitoly,  pravdou  je,  že  ‚duch  je  život  a  život  je  duch‘.
            Prostě    jsou. Nicméně tím, že život   probíhá a  duch   vždy je, je logické pojímat  ducha   jako
            originátora    života, neboť žije  ze   své   vlastní   ideje života. Takže v   tomto  smyslu jsou tu
                                                                            j
                                                                             e
            odděleně:  za  prvé:  duch,  za  druhé:  idea  života,  za  třetí:     tu  neustálé  zpřítomňování


            ideje     -  život sám.

            Jak   vidíte,   na  nejniternější   úrovni   je   hlavním   stavebním  blokem    života  idea  života,

            která   se  neustále vyskytuje a je udržována v    sentientní   mysli.  Jiným stavebním blokem
            života   na  nejniternější  úrovni    je  stav  ducha,  v

                                                                   němž  se   tyto  ideje  formují.  Sentientní
            mysl  ducha,     jsouc   si   neustále   vědomá   své  sebeuvědomělosti,   plodí  ideje  života   za

            účelem  sebeúdržby      a  konečného  dávání   a  sdílení toho  života.   Takto je  sentientní   mysl


            ducha       v  nejzazším  smyslu  životně   nejzávažnějším  a  nejvíc  rozhodujícím   životním

            blokem.    Bez něho  by nebyl žádný život myslitelný.


            Ještě   dalším   stavebním  blokem   života  na  nejniternější      úrovni  je  ‚já  jsem‘  ducha.

            Potvrzení života, to jest, že  život je, vyvěrá   ze  sebeuvědomělého     ‚já jsem‘.   Bez vědomí


            toho  ‚já  jsem‘   nemohou  se  zrodit  žádné  ideje  života  a  žádná  sentientní  mysl  nemůže
            být počata.
            Náležitou    posloupností těchto    tří stavebních  bloků   života     nejniternější  úrovni života
                                                                             v




            je  od  sebeuvědomělého       ‚já  jsem‘  ducha,  přes  jeho  sentientní  mysl,  k   životním   ideám
            ducha.
            Na úrovni  vnitřního aspektu života,      tvořícího jeho  duši,   lze objevit následující  stavební

            bloky   života:    Aktualizovaná   idea  jedinečného   neopakovatelného  života   tvoří  jeho




            pravou  duševnost.     Obecné  ideje  života  jeho  ducha,  jako  základna  života,  jsou  na  této
            úrovni  pojímány  jako  jedinečná  a  svérázná  manifestace          v  procesu  duševnosti  života.


            Aby   se   život   zachytil,   musí   se   vnímat    jako  něco  specifického.  Takže,  specifická

            percepce života     je jedním ze stavebních bloků  duševnosti  života, s    jejíž pomocí je   život
            schopen   vnímat   sama   sebe.   Druhým   stavebním      blokem   na   této   úrovni   je  myšlení   a
                                                                    a

            pociťování,     což   umožňuje,   aby  život   byl   myšlen      pociťován   svou  vlastní   životností.

            Život   musí   být   předmětem   myšlení,   cítění    a   pociťování,   má-li   se   vnímat  a   prožívat.

            Třetí   stavební  blok  na  vnitřní  úrovni  je  vůle  a  její  záměr.  Život  musí  být  chtěn  svým
            nositelem,    má-li  být a  existovat s   úmyslem být sdílen,   oplácen a plně uskutečněn.



            Na   úrovni  vnějšího    aspektu   života  stavebními  bloky   jsou:  Specifická   forma  životní


            manifestace,     která  životu   dává  smysl   hmatatelnosti  a   konkrétnosti.  Forma   života  je



            prostředkem  životní  manifestace  za  účelem  zpětné  vazby  jeho  životnosti.       Druhým  je
            smysl  pro  přijetí.   Život  musí  být  přijat,  má-li  se  potvrdit  platnost  jeho  jsoucna  a  bytí.



            Zpětná     vazba  přijetí  vůči  jeho  zdroji   dává   životu   význam   a   účel.  Třetím   stavebním


            blokem života  na  zevní úrovni     je  touha, přání a  chtění být živ,   dávající  zpětnou vazbu
            svému zdroji, že život je vskutku žádoucí a chtěn.
   255   256   257   258   259   260   261   262   263   264   265