Page 256 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 256

KAPITOLA  12.


                V  případě  nesentientního  života  je   jeho   kvalita  určena  funkcí,   jakou  vykonává   pro

            udržování   zevního   prostředí        v  ekologické   rovnováze   za   tím   účelem,   aby  sentientní
            život   měl zdravé prostředí    pro své projevování.   A také, do  jaké míry je schopen odrážet
                                                                                                    mrtvém
            souvztažící     faktory   aktivit   zevnějšího   aspektu   života  a  sentientní  mysli.  V




            životě   negativního  stavu  kvalita  života  je  určena  opačnými  principy.  Jde  o  nesdílnost,
            nepřijímavost     a  žádné vzájemné oplácení, jedině  pod  nátlakem. Jakost  lidského života
            zvlášť   vyvěrá       z  jeho  podivné   struktury.  Jsa   vnucenou,  nepřirozenou  směsicí   a

            překroucením  všeho  výše  uvedeného,  produkuje  něco  docela  negativně  nové             -  nekalé
            motivování   při   konání   čehokoliv.    Takže   můžete   pozorovat   lidské   tvory,   kteří   dávají,


            sdílejí,  přijímají  a  oplácejí,  avšak  úmysl,      s  jakým  to  činí,  není  ve  většině  případů  bez



            nízkých  důvodů.  Velmi     vzácně  se  to  dělá  kvůli  samotnému  principu.  A  i  když  někteří
            představitelé    pozitivního   stavu žijící na vaší planetě se všemožně snaží to činit v   zájmu
            samotného  principu,     přesto   struktura života v   nich, díky svému   uspořádání,  je taková,

            že   nedovoluje,   aby    se  úplně  zbavili   nízkých   zámyslů.   Protože   si   uvědomují,   oč   jde,
            agenti   pozitivního stavu se neztotožňují s    tímto postojem, a proto jim nepřináleží.
            Je   tedy   jakost   lidského   života   zobrazením   a   projevením   zcela  odlišného    způsobu

            života,   jenž   není   ani   pravým    životem  čistých   principů,  ani  mrtvým   životem   vůbec
            žádných  principů,    nýbrž   úplným zpitvořením, zprzněním a zmrzačením všech principů
            jakéhokoliv života i neživota.

            4.  Povaha   ducha   života    určuje   podmínky,   za  jakých  se   koná   opravdové   sdílení,

            přijímání  a  oplácení  tohoto  života.  Budiž  připomenuto,    že  tyto  podmínky  se  odvozují




                z  povahy  samotného  ducha.  Jak  si  pamatujete  z   výše  řečeného,  jedním  z   imanentních
            faktorů   života   ducha    je  jeho  svoboda   a   nezávislost.  Ta   je  nejniternějším  činitelem

            života  ducha.   Na  vnitřní úrovni   se  projevuje stavem  svobodné a nezávislé duševnosti.
            Na  vnější  úrovni   se  projevuje  v   podmínkách  svobodné  a  nezávislé  volby  toho,  jak  se

            chovat,  jednat  a  mít  vztah  v   souladu  s   tou  volbou.   Pro  tuto  důležitou  povahu  se  pravé
            dávání, sdílení, přijímání a oplácení může konat jen na  základě svobody          a nezávislosti.
            Musí  se dít svobodně  na základě nezávislé       volby. Máte svobodu  vybrat si nezávisle, že
                                                                      těchto
            to bude činit v   zájmu  samotného principu.     Pouze  v         podmínkách  může být     pojata

            a   projevena   pravá   jakost   života.    Svoboda  ducha  je  prostředkem   k   jeho  vyjádření  a



            projevování     vlivu.  Nezávislost  ducha  je  procesem,  jakým  jeho  život  funguje.  Tyto  dvě


            modality   života  ducha     jsou  základnou   všech   jeho   aktivit.  Bez   nich  by  žádná  činnost



            nebyla možná.



                V  nesentientním  životě  se  nemůže  princip  svobody  a  nezávislosti  uskutečnit,  protože


            postrádá     sebeuvědomění.  Život  svobody   a   nezávislosti   závisí   na  uvědomění


            sebeuvědomělosti       ‚já   jsem‘,   které   vytváří  pojetí   svobody   a   nezávislosti.  Takové

            pojímání  není       k  dispozici  u  nesentientního  života,  neboť  je  řízen  slepými  pudy,  které

            jsou       v  něm  zakořeněny.  Tyto  pudy  jsou  odrazem  životních   energií,  vyzařujících


                z  nejzevnější   úrovně   zevního   aspektu   života   za  účelem  orientování   se   v   zevním

            prostředí.    Nemají  žádnou   potřebu   vyvinout   koncept  ‚já   jsem‘.   Proto   svoboda   a

            nezávislost v    jejich případě by byly něčím  nadbytečným.


                V  mrtvém   životě  negativního   stavu  všechny  okolnosti   jsou   nevyhnutelné   a   vnucené.

            Proto  je  svoboda  a  nezávislost   jedovatým  ovzduším  pro  všechny  v     negativním  stavu.
            Jejich  svoboda   a   nezávislost   je   vyjádřena   jejich   výběrem  nemít   žádnou   svobodu    ani
   251   252   253   254   255   256   257   258   259   260   261