Page 265 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 265

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

            kromě sobě     podobných     na vlastní planetě, že  nemohou porovnat nic z      toho, co činí, se

            žádným   jiným   stavem   nebo   okolnostmi   tvořivosti   a   inspirace      v  ostatním  stvoření.


            Lidským   tvorům   se  nedostává      žádné   zpětné   vazby   od   ostatního  stvoření  o  tom,  co
            dělají   a   jak   se   to   může    porovnat  se   všemi   ve  stvoření.  Zpětná   vazba   existuje   jenom


                v  jejich vlastním systému   ve srovnání se snahami  dvou různých jedinců.    Taková  zpětná


            vazba  nemůže     být  považována  za  pravou  zpětnou  vazbu,  jelikož  nedává  představu  o
                                                        někým  či  něčím  úplně  jiným,  než  je  to,  co  lidští
            tom,  jak   se  věci  mají  ve  srovnáním  s
            tvorové mohou na planetě Nula nabídnout.
            10.  Integrující  faktory života   jsou jeho   rozmanité  komponenty.    Mohou být pojaty jako

            souhrn     všech   strukturálních   stavebních   bloků,   obsahu  a   dynamiky   života.  Takže

            hlavními   komponentami   života   na   nejniternější   úrovni  jsou   všechny  ideje     lásky   a


            moudrosti,   všechny  ideje      tvořivosti   a   inspirace   a   všechny  ideje  o  samém   životě,
            zahrnuté pod  sebeuvědomělostí        ‚já jsem‘, která je nejzákladnější komponentou života.
            Tyto  komponenty      se  formují  v   sentientní  mysli  ducha  jako  podmínky  pro  jeho  stav  a

            proces.   Žádný   stav   ani   proces   nemůže   existovat   bez   formace   těchto  idejí.  Toto   je
            imanentní   podmínkou   jsoucna  a  bytí   ducha.          Z  toho   se   odvozují  všechny   životní
            procesy.


            Na   vnitřní  úrovni    tyto  komponenty   zahrnují  všechny   formy  duševních   pochodů  pod


            názvem myšlenkových procesů, uvažování, logiky,  rozumovosti, citovosti, vůle,  úmyslů
            a  dobra   a  pravdy.   Tyto komponenty  tvoří  duševní život    čili  duši  života. V   nich a  skrze
            ně život  vnímá    a  prožívá   sama   sebe.   Na zevní úrovni života jeho komponenty zahrnují

            konkrétní   činy,   jednání,   reakce,   odpovědi  a   zpětnou   vazbu.      V  nich   se   život  plně
            zpřítomňuje  a uskutečňuje.

            Ze stanoviska  nesentientního      života   jsou jeho   komponenty redukovány na      instinkty a
            genetické    kódy,  které  jim  dovolují  být  a  existovat  bez  uvědomování  svého  jsoucna  a

            bytí.   Ze stanoviska  mrtvého života   negativního stavu jeho    komponenty zahrnují      vše, co
                         s
            je v opozici     komponentami pravého života.


            Ze   stanoviska  lidského     života  tu   máme  rozporuplnou   směsici   všeho,   co   bylo   shora
            uvedeno,  a  to      v  převráceném,  zprzněném,  zfalšovaném  a  zmrzačeném  stavu.  Jak  bylo

            již řečeno   dříve,  lidský   život   postrádá  jakékoliv pojetí   počátečního  bodu všeho života.
            Jelikož   nemá    přímou   vědomost  toho,   jak   a   proč   započal  život  obecně  a  lidský   život


            zvlášť,   je  hrubě   omezen  ve    své   schopnosti  definování  a   rozeznávání  svých  vlastních
            komponent.   Nemajíce   žádnou  zkušenostní   bázi       pro   rozpoznání   jakékoliv   jiné   formy

            sentientního     života,   jsou   lidští   tvorové  odkázáni   na   své   dohady,  hypotézy,   vědecké

            teorie  a   odhady,   které   se   od   základu    mýlí.  Prohlašuje   se,   že   lidský   život   se   bere
                z  jakéhosi  Boha,   který   je   pojat   způsobem  naprosto   nevhodným,   anebo   z   nějakého



            kosmického  guláše,        v  němž  se  jakousi  nepředvídatelnou  náhodou  zkombinovaly  jeho


            komponenty         a  prvky  tak,   že  vznikl  popud  k   započetí  života  a  tento  pak  v   procesu  své
            evoluce vyvrcholil    objevením se lidského života.
            Nyní  zde   máme   odpověď   na   otázku,  jak    vypadá   život,   je-li   pojmově   odvozen   z   této
            hypotetické  mrtvé     směsice  či  z   imaginárního  pseudoboha,  jenž  nemá  nic  společného
               s  realitou,   to  jest,   z   Boha   falešného   a   z   nepravdivých   či   zvrácených  duchovních
            principů.   Toť   skutečná tvář lidského života.  Jsa zobrazujícím  příkladem této odpovědi,
   260   261   262   263   264   265   266   267   268   269   270