Page 82 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ukázán účel a cíl Velkého plánu.

Poté, co měly čas, aby zvážily a posoudily všechny alternativy, které měly k dispozici,
a učinily rozhodnutí ze své duchovní svobody, mohly si vybrat buď se znovu navrátit
do Absolutního jsoucna a bytí, nebo přijmout toto poslání s tím, že věděly, že na
určitou dobu - po dobu života na Zemi, ale ne navždy - nebudou mít k dispozici
vědomou paměť či vědomé ponětí o tomto výběru a jeho důsledcích a následcích.

Když samy sebe potlačí, výsledkem dvou navzájem spojených buněk nebude jejich
růst, ale fyzicky odumřou. Když ideje sebe poslání za těchto podmínek přijmou, buňky
započnou růst a vyvinou se v plně živou, funkční a poznávající lidskou bytost, která
má v sobě všechny tři stupně - duchovní, dušemi a fyzický. Jediná zkušenost, která
chybí, je zkušenost přímého nadělení od Nejvyššího. Nicméně má novou zkušenost
nepřímého nadělení od Nejvyššího, z níž si může, pokud si tak přeje, odvodit, že její
život je přímým výsledkem Absolutního jsoucna a Absolutní existence Nejvyššího,
neboť jinak by živé buňky, ze kterých byla vytvořena, nemohly samy v sobě mít život a
byly by jen mrtvými přírodními prvky, které nemohou vytvářet žádnou živou
uvědoměle vědomou či nesentientní živou bytost.

Jak se starší generace v průběhu historie člověčenstva přemísťovala do duchovního
světa, byli všichni lidé na planetě Zemi postupně vytvořeni touto novou metodou -
nepřímým nadělením od Nejvyššího s pomocí přírodních nástrojů, vytvořených
přírodovědci pro tento účel. Nová, biklonovaná generace byla zcela tohoto původu.
Cokoli postrádala z přímé zkušenosti přímého duchovního nadělení a jeho důsledků a
následků, bylo jí dáno výukou od jejich stvořitelů, kteří stále měli tuto přímou
zkušenost. Tak tedy poprvé existoval stav určité ohraničené neznalosti. Před tím byl
každý přímým vybavením Nejvyššího v plném stavu a poznání. Ale teď, kdy tato přímá
zkušenost chyběla, byla tu tedy její neznalost a muselo se jí naučit od někoho, kdo ji
měl. Byla proto zaznamenána, aby se tak zachovala pro ty následující, kteří nebudou
mít takovou přímou zkušenost. Tato snaha je prvním krokem k postupnému
vybudování lidských tradic a zvyků. Jakákoliv nepřímá zkušenost něčí nepřímé
zkušenosti se stává předmětem zkreslení a odlišného subjektivního vnímání, chápání
a výkladu, který vede k různosti názorů. V jednotě, jedinosti a harmonii počal
postupný rozklad. Toto je další obrovský krok k duchovní recesi.

Nová generace, které pocházela přímo z lidí, kteří byli přímým nadělením Nejvyššího,
se od svých předchůdců nijak významně neodlišovala, neboť veškeré informace, které
měli jejich předchůdci, jí byly bezprostředně přístupné. Toto ponechávalo malý
prostor pro pochyby, nesouhlas a disputace. Pravidla a jejich výklady byly dány jak
živými příklady, tak prostředky záznamu. Navenek se tedy jejich životní styl a
uspořádání jejich vlády odlišovaly velmi málo od předcházející generace. Vše
probíhalo dobře a hladce. Avšak sémě budoucího odchýlení bylo v nich již zaseto
prostřednictvím způsobu, s jakým souhlasili vejít do tohoto světa.

Existovala stále přímá komunikace se všemi dimenzemi a duchovním světem, ale
přímá spontánní komunikace s Nejvyšším upadala. Jelikož tato generace bytostí
nebyla přímým nadělením od Nejvyššího, měli jen malou touhu s Ním/Ní komunikovat
přímo. Namísto toho daleko častěji komunikovali s Nejvyšším nepřímo skrze jejich
vlastní duchovní rádce, které Nejvyšší pro ně určil za tímto účelem, a prostřednictvím
korespondencí, které se naučili od těch, co byli stvořeni přímým nadělením od
Nejvyššího. Jelikož postrádali něco z úplnosti a celistvosti přímé duchovní zkušenosti,
toto je u nich kompenzováno vybudováním a vytvořením reprezentujících prostředků
přírodního a duševního zobrazení této přímé zkušenosti. Takže jsou jim zobrazeny
určitými duševními dispozicemi a vlohami a nejrůznějšími uměleckými a jinými