Page 86 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

nového, neboť je ukradená, tudíž pseudotvoří pouze analogií. Na základě pozorování
života zvířat a znalosti toho, že se evoluční vývoj zastavil tehdy, když byli stvořeni
původní lidé přímým nadělením Nejvyššího, rozhodli sevyužít zvířecího života jako
prototypu pro stvoření nového plemene lidí. Věděli, že nejvyšší vývojový druh zvířat -
savci - počíná své mladé kopulací a ze sémě, které se vyvíjí v samici, a že pak
následuje narození mláděte z mateřského lůna. Tuto proceduru mohli snadno
napodobit u nového plemene lidí. Tudíž vytvořili pomocí genetických manipulací muže
a ženu s reproduktivními procesy analogickými s těmi, které měli již existující savci.
Stvořili ženské orgány tak, aby každá žena mohla v sobě počít a vyvinout plod ve své
děloze.

Nebylo již déle nutné pokračovat v reprodukci lidí procesem biklonování. Tento proces
měl totiž v sobě stále příliš mnoho duchovnosti. Pokud by se tedy tento proces
zachoval, nemohlo by se započít a ustanovit žádné přirozené spojení mezi lidmi a
zvířaty.

Aby se prokázalo, že se lidé vyvinuli stejným způsobem jako zvířata a že pečují rovněž
takto o své děti a učí je všemu od prvního okamžiku narození, bylo nutné stvořit tento
kmen či tuto generaci ve stavu úplné neznalosti, s potlačením všech znalostí jejich
pravého duchovního původu a duchovního původu jakékoli technologie či vědy. Proto
stvořili jeskynního člověka a několik druhů opic, které byly podobné jeskynnímu
člověku, aby se tak mohlo prohlásit, že člověk je jen přirozeným pokračováním opic v
procesu vývoje a že v tomto procesu není zahrnuta žádná duchovnost.

V tomto člověku ale museli zachovat schopnost se učit. Žádným způsobem ji nemohli
vyloučit, pokud chtěli se svým plánem uspět. Jedním z problémů bylo dostat
jeskynního člověka v určitém bodě na takovou přijatelnou civilizovanou úroveň, která
by mu umožnila vyvinutí vědy, technologie a ostatních oblastí, aby se tak mohlo
prohlásit, že tento vývoj není duchovní, ale přírodní. Tyto schopnosti byly tedy podle
pseudotvůrců jen vedlejším produktem přírodní evoluce rozvoje.

Vědouce, že budoucí vědci lidstva budou hledat odpověď pokud jde o zdroj vlastního
původu a stvoření, vytvořili tento podvod a zasadili tyto ideje do slabounké mysli
svého výtvoru. Avšak schopnost poznávat se musela ponechat, aby se mohla
poznávat pseudologika přírodního vývoje. Jelikož u nich byly genetickými
manipulacemi potlačeny veškeré znalosti, které vlastnili pseudotvůrci, poznávání zde
muselo nastávat z „vně“ namísto z „uvnitř“. Poznávání z „vně“ vycházelo z pozorování
událostí, které se odehrály v přírodním stupni a ve fyzickém těle, z analogií a ze
shromážděných zkušeností. Z toho se dělaly obecné uzávěry všeobecně použitelné.
Jelikož se všechny závěry dělaly z pozorování a ze zkušeností vnějších přírodních
událostí, je velmi lehké dojít k názoru, že původ života je v přírodě. V takovémto -
závěru není samozřejmě žádná duchovnost.

To, že je ale u nového plemene lidí zachována nevyhnutelná schopnost poznávat,
představuje potenciální kaz ve velkolepém plánu napálení vytvořeném pseudotvůrci.
Schopnost poznání je čistě, úplně a zcela duchovním rysem a jsou v ní bez výjimky
zachovány všechny principy života a duchovnosti, v nichž je Nejvyšší jako ve svém
vlastním. Tudíž tento princip poznávání vytvářel nejniternější duchovní stupeň nově
stvořeného jeskynního člověka, z něhož vešla v bytí zvláštní duchovnost, která může
odlišně ovlivňovat pseudovědecké závěry, jež si lidé dělají o životě a jeho původu.
(Poznámka: Poznávání u zvířat odráží všeobecné duchovní principy, neboť
koresponduje s nejrůznějšími duchovními pohnutkami. Takové korespondence
umožňují u zvířat ohraničené neduchovní vědomosti. Ale protože možnost tohoto
poznání pochází zcela z jeho korespondencí, toto poznání nemůže být počato samo