Page 87 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

sebou. Je tudíž umožněno jen existencí duchovnosti obecně.)

Schopnost poznání je prostředkem, jímž Nejvyšší neustále poskytuje lidem možnost
volby navrátit se do původního stavu duchovnosti. To je také důvod, proč bylo
Nejvyšším dovoleno, aby se lidé vyvíjeli nebo vyvinuli takovýmto způsobem a aby se
rodili v úplné nevědomosti se zcela úplně uzavřenými duchovními a duševními stupni.
A to je slabina celého podvodu, který zosnovalo zlo negativního stavu pseudotvůrců.
Ti si jí byli vědomi, ale byla to jediná cesta, jakou mohli postupovat. Znovu je z toho
vidět, že pseudotvůrci nemohli ze sebe vyvinout nic nového a že cokoliv použili, bylo
ukradeno z tvůrčích principů Nejvyššího. Oni to věděli a to vždy zvyšovalo jejich
nenávist, nepřátelství, zlomyslnost a zuřivost v jejich snaze ovládnout Stvoření a zničit
Nejvyššího.

Podstatou této slabiny je to, že jelikož takto produkovaní lidé jsou stvořeni a vzápětí
zrozeni v nevědomosti, jsou také neznalí negativních stavů. Ta vytvoří základnu pro
duševní souboje, které probíhají mezi duchovními principy a pseudostvořiteli.
Neznalost znamená, že každý si může vybrat, co chce. Schopnost volby, tedy lidská
svoboda a nezávislost v konání těchto výběrů, je plně zachována. A tato schopnost je
čistě duchovní. Nejvyšší je v ní jako ve Svém vlastním. Tu je tedy další vhodný bod pro
budoucí duchovní znovuzrození člověčenstva a je to i další vada tohoto podvodu.

Pseudotvůrci si byli plně vědomi těchto vad a ihned po stvoření jeskynního člověka a
vytvoření tohoto podvodného napálení na účet budoucích lidských vědců pokročili ve
svém plánu druhým krokem, který byl mnohem troufalejší prvního. Byli si neustále
vědomi, že jakoukoli sentientní entitu udržují při životě jen duchovní principy. Sami
přece využili tyto ukradené principy, aby stvořili jeskynního člověka. Kvůli neustálému
duchovnímu vlivu jeskynní člověk nejen žil, ale byl stále ovlivňován ve svém celkovém
vývoji. Pseudotvůrci také věděli, že cokoliv se stane, je původně započato v
duchovním stavu. Proto také dobře věděli, že kdyby jejich snahy skončily stvořením
jeskynního člověka a založením toho podvodného spojení mezi člověkem a opicí,
nakonec by bitvu prohráli, neboť duchovní principy nají sklon převzít vládu kvůli své
pozici v centru Stvoření a kvůli přítomnosti Nejvyššího v nich. Tudíž pokud někdo
roste z nevědomosti do poznání, musí nevyhnutelně vyrůst z neduchovního do plné
duchovnosti. Toto je normální stav záležitostí u všeho, co je vytvořeno z duchovních
principů. A jelikož jsou tyto principy základnou, z níž byl stvořen jeskynní člověk a
jeho následovníci, povedou každého přímo k plné duchovnosti. Nebude jiné cesty.

Z tohoto důvodu se pseudotvůrci rozhodli založit v duchovním světě zvláštní
pseudoduchovní stav, ze kterého by mohli ovlivňovat a vést pseudoduchovními
prostředky výtvory svých pseudotvůrčích snah.

Jiným účelem pro založení takového stavu bylo to, že když s potěšením nenáviděli
Nejvyššího a Jeho/Její Stvoření, nemohli být ve stejném stavu s tímto Stvořením a s
Nejvyšším. Z něho by nemohli počít a vykonat žádnou škodlivou činnost, neboť to byl
stav lásky a moudrosti - jediný duchovní stav v té době. Proto pro sebe založili stav
odlišný, oddělený od ostatních duchovních stavů, v němž se odlišovali od Nejvyššího
a jímž chtěli vykonávat na Zemi vliv na lidi, které stvořili s nevědomostí o všech
stavech.

Tak se objevil v duchovním světě nový stav, stav negace a opozice ke všemu opravdu
duchovnímu. Od té doby je duchovní svět rozdělen na tři části: nebesa – stav dobra a
pravdy, lásky a moudrosti; zprostředkující stav – stav přechodu, vyvažování a výběrů;
a pekla – stav negativního, zel a nepravd. Kvůli jejich duchovní povaze mohou nyní
tyto tři stavy vykonávat stejný vliv na lidi na Zemi. A protože ti jsou ve stavu