Page 77 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 77
Znalost týkající se této danosti byla součástí plného uvědomění, a tak tedy v nich nebo
u nich nemohla být ani neexistovala žádná idea diskriminace jakéhokoli druhu.
Lidé této nové úrovně byli i nadále tvořeni procesem přímého nadělení Nejvyšším s
tvůrčím využitím nových idejí zrozených z duchovního, duševního, sexuálního a
fyzického styku mezi mužskou a ženskou populací. Byli stvořeni s plnou znalostí
všeho, co do té doby existovalo. Nerodili se žádní neznalí lidé. Poznávání v tomto
stádiu neprobíhalo od ničeho k něčemu, jak je tomu u současných lidí, ale od všeho k
ještě většímu. Každý si svobodně zvolil oblast své činnosti, v níž toužil vyniknout a
poskytnout to nejlepší, což také přispívalo k jeho neustálému zdokonalování a ku
prospěchu celého člověčenstva a všech sentientních entit po celém Vesmíru a ve
všech dimenzích.
Uspořádání, účel a využívání vlády byly v zásadě stejné jako u prvních lidí.
Pokračovali v přímém komunikování s Nejvyšším, s duchovním světem, se
zprostředkujícím duchovně - přírodním světem a se všemi vesmíry, galaxiemi a
planetami ve všech dimenzích. Měli k dispozici vysoce vyvinuté technologie, možnost
interstelární dopravy a neobyčejné psychické schopnosti. Neexistovalo zde žádné
formální náboženství ani uctívání Boha, neboť úplnou plností jejich užitečnosti a jejich
přímým komunikováním s Nejvyšším byl jejich životní styl neustálou bohoslužbou a
nedílným náboženstvím. Poučky tohoto náboženství se zakládaly na zcela zřejmé a
jednoduché pravdě: Nejvyšší je Absolutním jsoucnem a Absolutním bytím Absolutní
lásky a Absolutní moudrosti a všech ostatních absolutních principů „Já jsem“, z
Něhož vše ostatní nastává, probíhá a stává se. Nejvyšší je samotným zdrojem života
každého. Uznání, přijetí a využívání této pravdy s láskou a moudrostí se všemi jejími
důsledky a následky JE pravým náboženstvím a uctíváním Boha. Taková úroveň
uvědomění a praxe je pravou duchovností. Vše ostatní je bezvýznamné a není nutné.
Tento typ náboženství a bohoslužby existuje neustále po celou dobu a po celém
Stvoření kromě planety Země, kde byl zapomenut, což bylo výsledkem prožívaného
lidského duchovního úpadku.
Životní styl, uspořádání této druhé úrovně společnosti a její vláda ve formě
sedmičlenné Nejvyšší rady a následných vládních orgánů, které se vztahují k sedmi
oblastem lidského života, trvaly po několik miliónů roků.
Fyzická struktura druhých lidí byla poněkud odlišná od prvních, kdy tito druzí nebyli
tak vysocí, nevážili tolik a jejich délka života byla okolo dvou tisíc let. Nebylo žádných
fyzických, duševních ani duchovních neduhů, nemocí, neštěstí a nehod jakéhokoli
druhu. Jelikož tu nebylo žádných idejí takových negativních událostí či možností;
které by byly přítomné buď v nich, nebo ve všeuniverzálním vědomí, nemohly takovéto
věci nastat, probíhat ani se stát.
Po mnoha generacích se původní idea účelu těchto lidí vytratila a upadla do temnot.
Povaha nejzevnějšího stupně nejzevnějšího kroku je taková, že když v něm někdo
setrvává příliš dlouho, počne se procesem pohlcování vytrácet původní vědomá
paměť vlastního účelu. Výsledkem toho bylo, že další úroveň lidí byla připravena na
svou existenci.
Uběhlo několik miliónů let. Přírodovědci tohoto období ovládali veškerou technologii a
vývoj přírody. Protože se neustále zabývali pouze zákony, myšlenkami a ideami o
přírodě v přírodním stupni, v určitém časovém bodě vyvstala jednoduchá přirozeně se
naskýtající otázka: