Page 64 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

člověčenstva v hierarchii duchovního uspořádání je ta nejzevnější toho nejzevnějšího,
nebyla by bez této zkušenosti androgynů (skrze její korespondenční faktory plnosti a
niternosti a těmito faktory) možná žádná aktivita, zkušenost a realizace plánů
Nejvyššího. Bez toho by nebylo možné žádné poznání. Bez poznání by nebyl možný
žádný pokrok. Bez pokroku by nebyl možný žádný život.

14. Neustálá manifestace přítomnosti Nejvyššího ve všem nastává, probíhá a stává se
v následných krocích od nejniternějšího kroku a jeho souběžných stupňů do
nejzevnějšího kroku s jeho souběžnými stupni. Jak již bylo uvedeno, má každý stupeň
svůj vlastní nejniternější, zprostředkující a zevnější stupeň. To nejniternější každého
stupně souvztaží se vším a obnáší vše z nejniternějšího každého jednotlivého kroku,
což pak koresponduje s nejniternějším Absolutního stupně Nejvyššího. Takže Nejvyšší
může být přítomen v tom nejniternějším každého stupně bez ohledu na to, jak je zevní,
jako ve Svém vlastním. To umožňuje Jeho/Její neustálou přítomnost u každé lidské
bytosti, ať je jakkoli zlá a negativní. Jelikož je nejniternější stupeň u každého
vybudován z původního stavu a rozpoložení androgynních lidí na planetě Zemi, bez
jejich existence by žádná osoba na této planetě nebyla vybavena tímto stupněm. Bez
tohoto stupně by nebylo místa, kde by Nejvyšší sídlil. Bez tohoto usídlení by nikdo na
Zemi nemohl mít jakýkoli život.

Z tohoto nejniternějšího duchovního stupně, v němž je Nejvyšší jako ve Svém
vlastním, každý žije, myslí, chce, uvažuje, volí, jedná a chová se. Proto je možno bez
stínů pochybností říci, že jeden žije, dýchá, myslí, chce, uvažuje, volí, jedná a chová se
atd. a Nejvyššího a Jím/Jí. Odmítání tohoto faktu slouží jen důkazu, že je tomu tak.

Přítomnost Nejvyššího v každém je zdrojem, základnou a základem, z nichž může
Nejvyšší započít jakoukoli nutnou změnu, aby se lidé mohli navrátit ke svému
vlastnímu pravému duchovnímu já.

Toto jsou tedy důvody, účely a cíle toho, proč bylo nutné, aby člověčenstvo počalo
inkarnací androgynních lidí na planetě Zemi.

Dalším krokem v přípravě člověčenstva na jeho poslání byla nutnost rozštěpení lidí na
dvě oddělené fyzické formy - muže a ženu. Je pro to několik důvodů.

1. První stav člověčenstva je stavem niternosti či nejniternějších stupňů,
reprezentovaných, zobrazených a projevených úplnou jednotou, integraci a jedností
všech duchovních, duševních a fyzických principů v jim odpovídajících stupních a
skrze ně. Protože člověčenstvo v posloupnosti a v rámci obecného časového cyklu
souvztaží s nejzevnějším stupněm nejzevnějšího kroku, veškerá realizace idejí tu musí
mít konečnou a konkrétní formu. Takže tato duchovní, duševní a fyzická jednota,
integrace a jednost se objeví v zevní formě lidí, tj. androgynní formě. Kvůli své pozici a
reprezentaci nejniternějšího duchovního stupně člověčenstva, který je zdrojem,
vnitřkem a jádrem všeho ostatního probíhání a stávání se, je tento stav a toto
rozpoložení stavem a rozpoložením úplné duchovnosti. Žádná jiná situace by zde
nebyla možná. Úplnost duchovnosti je nutná, aby se z ní mohly vytvořit následné
stupně a jejich stavy a procesy. Nic se nemůže vybudovat či probíhat z jakéhokoli
jiného stavu a procesu. Toto je hlavním a jedním z nejdůležitějších zákonů principů
Stvoření, jsoucna a bytí: Cokoli jest a cokoli existuje samo ze sebe a v sobě takovým
jsoucnem a bytím, je absolutně duchovní. Protože je to v sobě a sebou, je to v
Absolutním sebeuvědomění, tudíž je to v Nejvyšším. Nejvyšší, jsoucí a existující v
Absolutním smyslu, je tedy středem, vnitřkem, jádrem, z něhož vše ostatní nastává,
probíhá a stává se. Jelikož je bezčasovým i bezprostorovým a je Absolutním ryzím
myšlením a Absolutním čistým vědomím v Absolutním uvědomění Absolutního „Já