Page 61 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

6. Konkrétní a nejzazší reprezentace a zobrazení androgynními lidmi na planetě Zemi
umožňuje, že v lidské Vnitřní mysli může existovat pravá idea sexuality. Pravý sexuální
styk je možný jen skrze výměnu a sdílení všech principů femeninity a maskulinity na
základě rovnosti. Dávání a souběžné přijímání plného a stejného množství prožitků
vytváří souvztažné vyvrcholení či orgasmus, z něhož se rodí nové lepší vyšší
uvědomění a princip pravdy a dobra. Proto je pravý sexuální styk možný jen mezi
mužem a ženou a ženou a mužem. Není žádné vnější potřeby pro fyzický sexuální styk
dvou androgynních bytostí, neboť ty ho prožívají neustále v sobě - sdílením, výměnou
a sjednocením své vlastní femininity a maskulinity. Tato individuální zkušenost je pak
přenesena prostředky vnitřní duchovní a duševní projekce do příslušných femininních
a maskulinních principů druhých, což vede k jejich vlastní fyzické reakci. Takto se
femininní princip každého sdílí s maskulinním principem každého a opačně. Není
možné ani myslitelné sdílení maskulinního principu s maskulinním a femininního s
femininním, neboť v androgynech je jen jeden ženský a mužský princip, a ne dva a
dva. Kdyby se jeden princip sdílel se stejným, bylo by to sdílením se sebou samým, a
to není vůbec sdílením. Z tohoto jednostranného a úchylného počínání by tedy nemohl
povstat žádný duchovní ani fyzický užitek.

První lidé ilustrovali a představovali skrze vštípené ideje člověčenstvu, že skutečný
sexuální styk se všemi duchovními, duševními a fyzickými konotacemi je možný
pouze skrze sjednocení femininity a maskulinity bez ohledu na to, v jakém počtu se
zvolí. A jelikož tato jednota vyžaduje plnou rovnost sdílení, dávání a přijímání vlastních
vzájemných duchovních, duševních a fyzických principů, její skutečný výsledek a
dopad je možný pouze mezi mužem a ženou, kteří jsou dospělí, navzájem rovni a
duchovně uvědomělí. Takže sexuální toužení po partnerovi nebo sexuální obcování
s partnerem jiným, než tím, který má opačné pohlaví, duchovní, duševní rysy a rysy
fyzické zralosti, nepochází z Jednosti a Jednoty Pozitivního stavu a nemá žádnou
souvztažnost, a tedy žádný nejzazší užitek, neboť je netvořivé a neproduktivní.

Kdyby se původní lidé planety Země vtělili v oddělených formách muže a ženy, žádná
taková idea jednoty by u nich kvůli konkrétnosti a nejzazšímu určení jejich
reprezentace nebyla možná a nemohlo by nastat žádné pravé sdílení. To by bránilo
hlavním principům života v jejich aktualizaci, což by mohlo vést k zastavení života
samotného.

7. Výsledkem pravého sexuálního styku v jeho duchovním, duševním a fyzickém
spoluoznačení je vyšší sebeuvědomění a zrod nového, lepšího pochopení
absolutnosti jednoty femininity a maskulinity. Takovéto ideje jsou pravými dětmi
takového sexuálního styku. To je důvodem pro to, že při těchto vztazích u
androgynních lidí nevznikaly žádné děti. Za těch dob pokračovalo tvoření nových
členů lidské společnosti přímým tvůrčím počínáním Nejvyššího skrze Jeho/Její přímé
nadělení. Noví členové byli tvořeni z idejí, které se rodily při takových vztazích.

Takže není správné a je omylem předpokládat, že pravým účelem sexuality a
sexuálního styku je plození fyzických dětí či druhů. Nejvyšší by mohl stvořit děti i z
kamení, bylo-li by to třeba. Pravým účelem sexuálního styku je neustálá snaha po
Absolutním sjednocení všech duchovních, duševních a fyzických kategorií a principů
femininity a maskulinity a jejich odvozenin. Výsledkem toho je neustálý zrod nových
idejí větší, lepší a pevnější jednoty duchovního já, vhodnější sebepojetí a představa o
sobě samém, což přivádí blíž a blíž k podobě a obrazu Nejvyššího. V Nejvyšším je
Absolutní jednota a Jednost Jeho/Její Absolutní Femininity a Maskulinity, k níž se vše
ostatní přibližuje.