Page 37 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

vším, co v ní je, tak, jak se vynořuje. Je-li výsledkem jejího zvažování přijetí, stává se
idea se vší svou strukturou a obsahem bez jakýchkoli výjimek nejniternějším stupněm
či nejniternější oblastí nové sentientní entity. Takže nejniternější, niterný čili duchovní
stupeň či region obsahuje všechny kategorie, principy, atributy Nejvyššího a jejich
odvozeniny, které jsou relativní pouze ke svému rozpoložení v Nejvyšším. Nic v něm
nechybí. Protože nejniternější, vnitřní či duchovní stupeň nebo oblast obsahuje
všechny kategorie Nejvyššího s jejich odvozeninami, které jsou relativní pouze k
Jeho/Její Absolutní přirozenosti, stává se neustálým sídlem Nejvyššího v této
sentientní entitě. Permanentní přítomnost Nejvyššího v této oblasti je nutná, jelikož z
ní Nejvyšší entitu neustále oživuje a udržuje věčně živou. Je to tedy oblast, kterou
můžeme nazvat pravým nadáním od Nejvyššího, neboť je vším ve všem, čím sentientní
entita je.

Z této nejniternější, niterné čili duchovní oblasti nebo úrovně je následně zahájeno
stvoření vnitřní úrovně či oblasti jakékoli sentientní entity. Veškerý obsah této oblasti
či úrovně je transformován z jeho obecné všeobsažné povahy do daleko více
specifické, individuální, subjektivní a jedinečné povahy každé a vší sentientní entity.

To vede sentientní entitu k uvědomování si a realizaci sebe sama jako někoho
odlišného, jedinečného, zvláštního, specifického a neopakovatelného. Dává jí to pocit
bytí a existování jak v něčem či někom jiném, tak i mimo něco či někoho jiného. Tuto
intermediální čili druhou úroveň či oblast je možné nazvat duševností sentientní entity,
jíž je sentientní entita tím, čím je. Protože je tato duševnost stvořena z nejniternějšího
čili niterného duchovního stupně, ve kterém sídlí Nejvyšší, obsahuje v sobě všechny
jeho kategorie, principy, atributy a všechny jejich deriváty v transformované,
individuální, jedinečné a velmi zvláštní, neopakovatelné podobě. To poskytuje entitě
pravý pocit své vlastní totožnosti, která je známa jako „já jsem“. Jelikož Nejvyšší je ve
Své esenci a substanci Absolutním „Já jsem“ a jelikož jsou všechny entity stvořeny z
Absolutní esence a Absolutní substance tohoto Absolutního „Já jsem“, obsahují a
nesou v sobě všechny atributy, principy a kategorie Nejvyššího, které jsou relativní k
Absolutnímu stavu a Absolutnímu procesu, a stávají se tedy „já jsem“ relativním k
Absolutnímu „Já jsem“ Nejvyššího. To je pravým zdrojem jejich vlastní totožnosti.

Každý následný a oddělený stupeň je kvůli svému obsahu a své povaze sám o sobě
uspořádán tak, že vše v sobě obsahuje ve spojitých úrovních, a jeho obsah je takový,
že nic v jakékoli formě, intenzitě či úrovni nechybí. Takto jeho struktura je současně
podřízena dvěma řádům: Od nejniternějšího k nejzevnějšímu (a dle současného
diskrétního a následného řádu od nejvyššího k nejnižšímu) nebo od nejhrubšího k
nekonečně jemnému, což se nazývá souvislým řádem.

Působením nejniternější čili niterné duchovní oblasti skrze vnitřní čili intermediální
oblast a s pomocí elementů prostředí, ve kterém se bude sentientní entita nacházet, je
stvořena následná třetí, souběžná, diskrétní úroveň či oblast s jejími spojitými,
nepřetržitými stupni. Lze ji nazvat vnější či zevní úrovní či oblastí. Je to tělo, nádoba, v
němž či v níž jsou umístěny dva předešlé a předcházející diskrétní stupně se všemi
svými následnými spojitými stupni. Tento poslední stupeň je stvořen tak, aby
přizpůsoboval předcházející stupně ve stavu, kondici a procesu toho zvláštního
prostředí, do kterého se inkarnuje na základě své vlastní volby původní idea sentientní
entity. Z toho důvodu jsou při budování tohoto posledního následného diskrétního
stupně, který se může nazývat tělem sentientní entity, použity všechny elementy a
struktury tohoto prostředí. Jestliže by se tak neučinilo, sentientní entita by se nemohla
v takovém prostředí projevit. Manifestace se odehrává jen osvojením prvků a
uspořádání prostředí, v němž se tato manifestace projektuje.