Page 32 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Postup jejich stvoření probíhá po stupních a dle úrovně blízkosti a míry totožnosti s
Nejvyšším. První stvořené sentientní entity mají tedy k Nejvyššímu nejblíže a jsou
s Ním/Ní nejvíce identické, jak je tomu i s jejich prostředím, jež se také nejvíce
přibližuje tomu a je nejvíce totožné s tím, které je Nejvyššího. První sentientní entity se
tudíž jeví vždy blíže Nejvyššímu s téměř stejnou mírou intenzity, jakou mají Jeho/Její
Absolutní kategorie. Je řečeno „téměř“, neboť nikdy nebudou zaujímat tutéž pozici či
úroveň nebo mít tutéž míru intenzity všech kategorií, jakou je nebo jakou má Nejvyšší.

Jakmile je tato idea počata, stvoří Nejvyšší ze Své Absolutní formy formu vhodnou
vzhledem k potřebám těchto nově stvořených entit, relativní ke Své Absolutní formě a
nadělí tuto formu Svými atributy a všemi jejich odvozeninami - relativně ke Svému
Absolutnímu jsoucnu a Absolutnímu bytí. Tyto ideje a myšlenky jsou promítnuty do
formy daného specifického prostředí a aktem projekce a nadělení nastávají, probíhají,
stávají se a pokračují na věčnost.

Jakmile je první kolo stvoření završeno, pak jsou z něho a skrze ně následně stvořena
další. Je řečeno, že jsou stvořena v posloupnosti. Je to proto, že každé kolo či každá
úroveň stvoření se stává základnou a bází, z níž Nejvyšší tvoří každý další následující
stupeň a rozměr, který se má přizpůsobit jedinečným sentientním entitám. Tak to
pokračuje až je stvořena přírodní úroveň pro přizpůsobení se přírodním sentientním
entitám, které jsou stvořeny v této jednotlivé posloupnosti jako poslední.

Protože vše nastává, probíhá a stává se následně z něčeho jiného, protože je
nositelem principů, atributů a všech jejich odvozenin v jejich celistvosti patřícím tomu
předcházejícímu a protože Nejvyšší je původcem všech v jejich pořadí, obsahují
sentientní entity ve své jedinečnosti úplnou podobu a obraz Nejvyššího, relativní
pouze k Absolutnosti Nejvyššího.

Z toho plyne následující duchovní zákon:

Každá vědomě uvědomělá entita má v sobě vštípeny všechny úrovně, stupně,
dimenze, stavy, procesy, okolnosti a situace, které existují od samého prvního aktu
stvoření až po samotné poslední nastávání, probíhání a stávání se přírodního stupně,
včetně přírodních bytostí samých. V nich je Nejvyšší neustále přítomen jako ve Svém
vlastním.

Toto všechno je přítomno v každé sentientní entitě formou potenciálů a ve formě
duchovní energie, která je neustále produkována a vyzařována za účelem věčné
podpory života v každé sentientní entitě. Každý potenciál se však může aktualizovat a
prožít kdykoliv a kteroukoliv entitou, pokud je to pro ni vhodné a potřebné. Plné
fungování každé entity je určeno volbou prostředí, stupně blízkosti a míry totožnosti s
Nejvyšším. Vnější forma takové entity je vybudována z prostředí, ve kterém je
umístěna za účelem přizpůsobení a kvůli příležitostem rozvoje a přetváření tohoto
prostředí. Tudíž jsou aktivovány jen ty formy, jež se vztahují ke každému dotyčnému
výběru a k náležitému prostředí, které dává příležitost k aktualizaci tohoto výběru.

Avšak než se odehraje stvoření, je třeba vyřešit krajně důležitou otázku:

Jak lze vidět z uspořádání a přirozenosti Nejvyššího a Jeho/Jejích absolutních
kategorií, je Nejvyšší Absolutní svobodou a Absolutní nezávislostí, která se rovná
Absolutní možnosti volby. Jelikož jsou všechny sentientní entity stvořeny jako podoba
a obraz Nejvyššího, musí mít tutéž kvalitu svobody a nezávislosti s možnostmi volby,
která je relativní k Nejvyššímu. Tedy před tím, než nějaká sentientní entita může