Page 31 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

se musí poskytnout všem takovým entitám, mají-li být jímači a nosiči všech principů,
kategorií, atributů a jejich odvozenin Nejvyššího a z Nejvyššího.

Každé takové prostředí je sférou a jí odpovídající atmosférou, která se stane
nejvhodnější a jedinečnou k přizpůsobení se jednotlivým entitám. Tato sféra
respektive atmosféra je zbudována z Absolutní duchovní sféry respektive z Absolutní
duchovní atmosféry Nejvyššího. Protože Absolutní sféra a Absolutní atmosféra jsou
v Absolutním rozpoložení, jsou z nich stvořeny nekonečné počty a variety jedinečných
sfér a atmosfér relativních k Absolutní duchovní sféře a Absolutní duchovní atmosféře
Nejvyššího.

Účelem stvoření takových sfér a atmosfér v jejich nekonečném počtu a nekonečné
variaci je, aby se přizpůsobovaly nekonečnému počtu a nekonečné variaci přijímačů
Absolutní lásky a Absolutní moudrosti Nejvyššího. Jelikož všichni tito recipienti byli a
budou stvořeni tak, aby mohli ve všech ohledech aproximovat Nejvyššího, všichni
mají nebo budou mít svoji vlastní sféru a atmosféru nejvhodnější pro jejich tvořivý
rozvoj. Takové prostředí se kvůli uspořádání a povaze recipientu musí pečlivě
naplánovat. Tady je třeba zdůraznit, že jsou všichni relativní k Nejvyššímu, kdož jest
Absolutnem. Ale budou obsahovat v tom relativním Absolutní. Vztah relativního k
Absolutnímu je takový, že relativní se neustále přibližuje k Absolutnímu, tj. přichází
blíž a blíž k Absolutnímu, aniž by s ním kdy dosáhlo parity a rovnosti. Aby s ním
dosáhlo parity a rovnosti, muselo by být nestvořené. Takže neustálé přibližování
označuje absolutní potřebu neustálého vývoje, růstu a pokroku všech entit, které
aproximují Nejvyššího. Tento rozvoj pokračuje na věčnost. Ve schopnosti všech
sentientních entit věčně se vyvíjet a přibližovat se stále více a více Nejvyššímu
spočívá jejich absolutní hodnota. Mají-li tedy tuto absolutní hodnotu, stávají se
skutečně podobou a obrazem Nejvyššího. Jelikož Nejvyšší kvůli své přirozenosti může
brát v úvahu jen absolutní hodnoty, On/Ona tvoří sentientní entity jako absolutně
hodnotné a cenné přijímače všech Svých absolutních kategorií v relativním smyslu,
relativní jen vzhledem k Sobě Samému/Samé.

Kvůli Absolutní hodnotě všech recipientů musí jim jejich prostředí poskytovat
příležitost takového rozvoje.

Jak se popisuje shora, za tímto účelem Nejvyšší tvoří procesem emanace a svými
principy ze své Absolutní duchovní sféry a Absolutní duchovní atmosféry všechny
potřebné nekonečné počty a variace těchto prostředí. Každé prostředí je uspořádáno,
vytvořeno a shlukuje se okolo zvláštní, jedinečné přirozenosti jímače v něm sídlícího.
Vztah těchto prostředí a jejich obyvatel k Nejvyššímu se určuje stupněm blízkosti a
mírou totožnosti, jakou budou mít s Nejvyšším. To pak určuje stupeň blízkosti a míru
totožnosti, jakou budou mít ke všem ostatním. Čím těsnější přiblížení k Nejvyššímu, a
tím ke všem ostatním, tím více se zdají být podobni Nejvyššímu a všem ostatním, čím
více jsou stejní jako Nejvyšší, a tím jako ostatní, tím větší identita s Nejvyšším a se
všemi ostatními.

Kvůli jedinečnosti uspořádání každého recipientu však není možná žádná duplicita
stejné míry totožnosti či blízkosti s Nejvyšším. Tudíž jsou všichni v určitém ohledu
úplně, zcela a naprosto odlišní. Jelikož je tu ale určitá úroveň přiblížení a míra
totožnosti, mají sklon se shlukovat do skupin, společností, národů, dimenzí, vesmírů,
galaxií, slunečních systémů a planet, jak to odpovídá stupni jejich blízkosti a MÍRA
jejich totožnosti s Nejvyšším, a tedy se všemi ostatními. Jakmile se toto naplánuje,
založí a všechna prostředí jsou stvořena a připravena, je dalším krokem stvoření
odpovídajících sentientních bytostí.