Page 121 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Proto je život pseudočlověčenstva založen na velkolepé iluzi a deformaci pravé
skutečnosti, takže se nemůže nazývat pravým životem, ale pouze iluzí čili
pseudoživotem.

17. Přehlížení, nebo popírání a deformování pravého významu duchovnosti a jejího
života, který je ve vnitřním nejniternějším stupni, vede k rozvoji neustálého
zdůrazňování zevních svazků a vnějších vymožeností veškerých systémů
pseudočlověčenstva. Popíráním niterných duchovních principů ve svých systémech
zvrátilo pseudočlověčenstvo všechny systémy v pseudosystémy. V takových
pseudosystémech je vrozenou potřebou zakládat jakýkoli vztah pouze na vnějších
požadavcích, zvycích a tradicích bez toho, že by se to jakkoli skutečně dotýkalo nitra.

Skutečný pravý vztah lze vytvořit pouze ze srdce, to jest z nejniternějšího stupně.
Vnější svazky a vztahy nemohou vytvořit, udržovat a podporovat žádné vztahy trvalé,
neboť postrádají niterný život. Skutečný život jakéhokoli takového vztahu může
vzniknout pouze v duchovních niterných činitelích. Popírání či přehlížení těchto
činitelů likviduje skutečný život a to vede v těchto vztazích k povrchnosti,
přechodnosti a vystřízlivění. Proto nemají jakékoli hodnoty, svazky a vztahy
pseudočlověčenstva žádný hlubší význam, ani nemohou sloužit jako skutečná
základna pro sdílení, vzájemnost a vytváření jakýchkoli nových tvořivých idejí. Když se
sdílejí a oplácejí jen povrchní, povrchové zevnějšnosti bez toho, že by v tom bylo
zahrnuto cokoli jiného, nesdílí se a neoplácí ve skutečnosti nic. V takovém případě
nemohou v pseudočlověčenství existovat žádné skutečné svazky a vztahy.

18. Jak bylo před tím sděleno, ustanovili pseudotvůrci v duchovním světě zvláštní
pseudoduchovní stav a proces, zvaný peklo, za účelem konečné likvidace veškeré
duchovnosti a Nejvyššího. Jedním z prostředků této likvidace je soustavná reverze
všech existujících principů tak, že se původní cíl a účel stává pouze prostředkem a
původní prostředky k provedení cílů a účelů, se stanou cílem a účelem samy o sobě. V
takovém uspořádání je vše umístěno vzhůru nohama.

Taková je struktura pseudočlověčenstva vytvořená pseudotvůrci z jejich
pseudoduchovního stavu a procesu. Vše, co nemá samo o sobě a v sobě žádný smysl,
účel, cíl a žádnou hodnotu, je považováno za nejzazší výdobytek pseudočlověčenstva
a obráceně: Pravý smysl, účel a cíl a skutečné hodnoty jsou znetvořeny, zneužity,
užity nesprávně, úplně se popírají či oživují se jen jako prostředky k cílům, které
nejsou cíli vůbec.

Klasickým příkladem toho je přehlížení věčného duchovního života, který je účelem,
cílem a hodnotou sám o sobě, dávající pravý smysl lidskému životu; namísto toho se
vše nachází v hmotných, pozemských, světských, časných přechodných a povrchních
věcech, které samy o sobě nemají žádnou hodnotu či žádný smysl. Takové hodnoty a
bezvýznamné věci se tedy samy o sobě stávají účelem a cílem namísto toho, aby by
staly prostředky dosažení většího duchovního uvědomění.

19. Jelikož je pravá povaha pseudočlověčenstva sebestředná a sobecká bez
jakéhokoli ohledu na cokoli jiného, musí vše existující sloužit této sebestředné a
sobecké povaze. To nakonec vede k rozvoji úplného přehlížení čehokoli a kohokoli
existujícího. Neuvažuje se o rozvoji chápání účelu, cíle a funkce čehokoli existujícího,
neslouží-li to nakonec sobeckým a na sebe soustředěným potřebám
pseudočlověčenstva. Přírodní prostředí příslušníků pseudočlověčenstva a jeho zdroje
se proto považují za něco cizího a nepřátelského a nemilosrdně se vykořisťují bez
jakéhokoli ohledu na jeho funkci a ekologii. Takže se porušují zákonitosti rozvoje