Page 119 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 119

Pseudočlověčenstvo svým vytvářením všemožných druhů zákazů, tabu, omezení atd.
            ochuzuje své členy o jejich základní, esenciální a substanciální potřebu vlastního
            rozvoje.   Taková   potřeba   není   v   souladu   s   destruktivním   účelem   a   cílem
            pseudočlověčenstva.  Proto   jsou   vloženy   do   duše   lidí   pocity   viny,   aby   jakékoli
            odchýlení od pravidel stanovených  pseudočlověčenstvem  aktivovalo tuto vštípenou
            vinu, což vede ke strachu, obavám a potřebě potrestání.


            Takže jsou všechny pseudoprincipy pseudočlověčenstva založeny na nenormálnosti a
            bláznivosti zvrácených duchovních pojetí.


            14.   Jak   bylo   před   tím   uvedeno,   původním   účelem   náležejícím   k   založení
            pseudočlověčenstva  byl   důkaz,   že   pravé   duchovní   principy   jsou   pro   fungování
            jakékoli  společnosti  nejen  zastaralé,  ale   i nepotřebné  a  nedostatečně   inteligentní.
            Tento účel vede k úplnému oddělení  pseudočlověčenstva  od přímého uvědomění,
            přístupu a přímé komunikace vzhledem k ostatním dimenzím a ostatním duchovním
            světům a jejich obyvatelům.


            Pseudotvůrci se obzvláště vynasnažili, aby zničili jakékoli mosty spojující lidstvo a
            každého jedince s duchovním světem a jeho obyvateli.


            Jedním přístupem bylo vložit - obzvláště přírodovědcům a materialistickým filosofům -
            ideje, že není žádný duchovní svět a že život a vše ostatní se omezuje na funkci a
            proces hmoty a jejich prvků. Tak došlo k popření jakéhokoli jiného stavu a procesu
            než toho, který se nalézá v přírodním čili hmotném stupni Stvoření.

            Jiným přístupem ke zničení mostů bylo stvoření všech typů pseudonáboženství, která
            v   zásadě   vyznávají   a   přijímají   existenci   duchovního   světa   a   věčného   života,   ale
            zabraňují   jakémukoli   přímému   styku   a   komunikování   s   jakýmikoli   duchy   pod
            pohrůžkou věčného zatracení v peklech.

            Ten i onen způsob ve své podstatě vede k pochybnostem o existenci takových světů a
            vnitřně působí na lidi, aby je popírali nebo považovali za něco nedůležitého, nejasného
            a nepotřebného k tomu, aby se nad tím uvažovalo a zabývalo se tím. Tento přístup
            odnímá uvědomění si toho, že být neustále v přímém kontaktu a přímé komunikaci s
            duchovním   světem   je   pro   duchovní   blahobyt   člověčenstva   a   jeho   členů   životně
            závažné,   protože   tento   svět   je   nejniternějším   stupněm,   a   tedy   samým   životem
            přírodního   světa.   V   přírodním   světě   se   konkretizují   a   projevují   všechny
            korespondenční   faktory   duchovního   stavu   událostí.   Popřením   tohoto   faktu
            pseudočlověčenstvo  postupně plní svůj účel - vymýtit a zlikvidovat u svých členů
            představu pravé či jakékoli duchovnosti.

            15. Dalším krokem ve vývoji pseudočlověčenstva bylo - jako výsledek zničení mostů
            do duchovního světa - znásilnění, zvrácení a přehlížení zákona souvztažností, na němž
            je postaveno veškeré Stvoření a udržováno v řádu a v intra- či inter-komunikaci. Tento
            zákon stanoví, že všechny příčiny a principy počínají v nejniternějším stupni Stvoření,
            kterým je první neboli nejniternější stupeň se svou sférou - nastávající, probíhající a
            stávající se bezprostředně z Nejvyššího. Z tohoto stupně a skrze souvztažné faktory
            všech ryzích idejí, aktivit a emanací, které jsou započaty v tomto centru, to jest z
            Nejvyššího, nastávají, probíhají a stávají se všechny následné a simultánní kroky a
            stupně Stvoření. Tedy jakákoli idea či snaha, která nastává, probíhá a stává se v
            duchovním nejniternějším kroku a jeho stupních, se projevuje po všech úrovních,
            krocích a stupních až do nejzevnějšího následného kroku přírodního světa a jeho
            úrovně a stupně. Takové ideje a počiny se jeví ve formě, tvaru a obsahu, které jsou v
            souladu s povahou každého následného a souběžného kroku, úrovně a stupně, dokud
   114   115   116   117   118   119   120   121   122   123   124