Page 120 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

se nestanou zcela konkrétními a fixními v přírodním stupni ve formě jeho prvků nebo v
konkrétním chování a jednání lidských bytostí.

Zničením těchto mostů se pseudočlověčenstvo oddělilo od přenášení těchto
korespondenčních faktorů ve správném a náležitém sledu. Správný a náležitý sled je
podstatný pro přežití zdravého člověčenstva, protože mu neustále přináší nové a svěží
tvůrčí ideje k realizaci a manifestaci. Jakmile se tento sled jakkoli oddělí, pozmění či
deformuje, podpůrný systém života člověčenstva je udušen, což vede nakonec k
zániku pravého života.

Pseudotvůrci pseudočlověčenstva si byli vždy vědomi této situace a důležitosti
neustálého toku souvztažných faktorů z nejniternějších stupňů pro přežití
člověčenstva. Aby si zajistili, že jejich plán kvůli tomuto přerušení neselže, vytvořili,
jak již bylo uvedeno, pseudoniterný duchovní stupeň duchovního světa ve formě
pekel, kde jsou všechny ryzí souvztažnosti zaobaleny, zvráceny, překrouceny a
přeneseny v této nové formě pseudočlověčenství, aby se tak zachoval pseudoživot
souvztažností.

Je třeba si pamatovat, že takto zkažené a překroucené souvztažnosti obsahují zrnka
pravdy, což umožňuje udržování a podporu života za všech okolností. Jak již bylo
uvedeno, je možné zkazit a deformovat jen to, co je skutečné a má pravý život ze sebe
a v sobě. Nic jiného nelze zkazit a deformovat. Takto je například dobro obráceno ve
zlo a pravda v lež. Protože zlo a nepravda mohou ale žít a udržovat se pouze existencí
dobra a pravdy, jakékoli vložení zla a nepravdy do pseudočlověčenstva a jeho
systému podporuje pseudoživot z důvodu, že musí být přítomna idea dobra a pravdy,
aby se uvědomila povaha zla a nepravdy. Takže se láska ke zlu a nepravdě stává
samotným životem pseudočlověčenstva. Principem zde je láska, a ta je náležitým a
pravým duchovním principem. Z lásky vzniká život a je jí udržován a podporován.
Pravý život je v milování Nejvyššího. Tudíž cokoli kdo miluje, stává se jeho životem.
Když někdo nemiluje Nejvyššího, musí milovat někoho nebo něco jiného, aby přežil.
Toto je souvztažný činitel Stvoření, jelikož láska je jedním z Absolutních principů
Nejvyššího a souvztaží s životem a jeho atributy a odvozeninami. Takže je nutné něco
či někoho milovat, aby se bylo a žilo.

Pseudotvůrci užili tohoto zákona souvztažností, aby vytvořili stav a proces - který je
opakem pravého principu lásky a pravdy - pekla, kde se produkují neustále zla a
nepravdy za účelem náhrady lásky k dobru a pravdě, tedy k Nejvyššímu, láskou ke zlu
a nepravdám, tedy k sobě. Taková láska je pak vpravena do pseudočlověčenstva a je
schopna udržovat a podporovat jeho přežití. Tyto deformace a perverze neustále
působí vedle všech korespondenčních faktorů duchovního světa.

16. Přerušení, deformace a zkáza pravého duchovního sledu z nejniternějšího
duchovního stupně a zničení mostů do duchovního světa spolu s přehlížením zákona
souvztažností vede k rozvoji pseudočlověčenstva, které nakonec popírá existenci či
platnost jakýchkoli duchovních zákonů, které zřejmě nahrazují všechny a jakékoli
přírodní zákony a zákony fungování hmoty. Takže fyzické zákony a zákony hmoty
pozorované a popsané přírodními nástroji se považují za základnu a základ vysvětlení
jakéhokoli jevu. Tyto jevy se stávají vysvětlujícími samy sebe. Takové vysvětlení všech
jevů vede k nesprávným a mylným závěrům o nich a dostává všechny členy
pseudočlověčenstva do rozpoložení neustálé iluze o skutečnosti. Takže co je reálné, je
považováno za iluze a iluze se považuje za realitu.
Jakmile se přestane s výkladem jakéhokoli jevu na základě duchovních principů, pravá
esence a substance takového jevu se zcela přehlíží a ztrácí, a takové jevy se popisují a
chápou v pojmech, které nemají vůbec žádný skutečný vztah k jejich podstatě.