Page 84 - pzncelek
P. 84

O čem lidé hovoří, když jsou pohromadě ?   Kolik času v jejich konverzaci a schůzkách
            obvykle věnují výměně duchovních myšlenek, hodnot atd., úvahám o významu života, účelu
            vlastního dennodenního snažení, ustanovení niterných duchovních faktorů každodenního
            života atd. ?  Velmi málo, pokud vůbec nějaký.

            Kvůli tomu je vyvažující princip vlastního života zcela zničen a jeden nakonec rozličnými
            způsoby a módy strádá.

            Problémem je to, že lidé umísťují své životní hodnoty a významy do takových zevních úvah
            s malým, pokud vůbec nějakým, ohledem na duchovní původ jejich bytí.

            Pravý   duchovní   život   a   žití   vyžaduje,   aby   se   vyvažující   faktor   každodenního   života
            respektoval a uplatňoval. To znamená, aby se jisté množství času v každodenním životě
            zasvětilo   duchovním   úvahám,   obeznámením   se   s   duchovním   původem   všeho   v
            zevnějšnostech   a   vylepšování   vlastních   duchovních   názorů   a   pozic   ohledně   vlastního
            Stvořitele, sebe sama, jiných, života a veškerého Stvoření obecně. Tehdy a jedině tehdy
            můžete nalézt pravý význam ve všech vnějšnostech duchovnosti, jako jsou materiální,
            světské,   pozemské,   tělesné,   smyslové   a   jiné   podobné   věci   a   záležitosti   každodenního
            života. Vyrovnávající faktor vyžaduje, aby se věnovala stejná pozornost všem aspektům
            lidského   života   -   duchovnímu,   mentálnímu,   fyzickému,   hmotnému,   ekologickému,
            sociálnímu atd. přednostně v tomto pořadí.
            Nebrání zřetele na duchovní uvažování a nadsazování zevních faktorů života a zabývání se
            jimi vede k patologii, abnormalitě, mizérii, neštěstí, jednostrannosti, tuposti, hlouposti a
            marnosti.   Aby   ospravedlnili   své   nadsazené   úsilí   a   pídění   po   hmotných,   světských,
            pozemských, senzorických a podobných záležitostech, lidé je považují za nejdůležitější
            faktory štěstí a naplnění života a obvykle připisují nedostatek takových kvalit ve svém
            životě tomu, že nemají dostatek času a prostředků na jejich nabytí.

            Pokud  někdo  chce   být  opravdu   duchovní  osobou,   radí  se   mu,  aby   vybalancoval  svůj
            každodenní  život  tím, že  věnuje  čas  rovnoměrně  všem  faktorům života  - duchovnímu,
            duševnímu, materiálnímu, fyzickému atd. Tím, že to činí, potvrzuje a uplatňuje ve svém
            životě pravé duchovní principy.
            2.   Druhý   duchovní  požadavek  každodenního   života  je   definován   vytvořením  hierarchie
            priorit věcí a pojetí v každodenním životě. Které věci mají nejvyšší prioritu, a jsou tudíž
            nejdůležitější; které jsou méně důležité; a které jsou nejméně důležité mající nejmenší
            prioritu ve vlastním životě ?   Naneštěstí většina lidí přisuzuje nejvyšší prioritu věcem a
            pojmům, které z hlediska opravdového duchovního života jsou nejméně důležité.

            Lidé   například   dávají   nejvyšší   prioritu   takovým   věcem,   jako   je   být   materiálně   bohatý;
            vlastnit   lepší   dům   nebo   auto;   mít   prestižnější   postavení;   být   uznáván   a   přijímán   ve
            společnosti, v práci nebo ve škole; být slavný a mocný atd. Mnoho lidí chce vynikat ve své
            práci nebo studiích nebo v tom, co dělají, aby si jiní lidé o nich povídali, obdivovali je a
            chválili je; nebo si přejí uspokojovat ostatní. Malý, pokud vůbec nějaký, duchovní význam
            dávají takovýmto aktivitám a snahám. Taková převrácená a překroucená hierarchie priorit
            života má za výsledek početné problémy, neštěstí, nemocí, zklamání, příhody, nehody a
            mnoho jiných strádání, jejichž seznam může být bez konce.
            Zde lze s jistotou konstatovat, že obecně jeden z hlavních zdrojů lidského utrpení na Zemi
            je překroucená a převrácená hierarchie priorit, kterou lidé mají ve svých každodenních
            životech. Všechno je vzhůru nohama. Priority patřící na začátek tohoto seznamu jsou na
            jeho   konci   nebo   poblíž  jeho   konce  anebo   v   nejhorším   případě   jsou  vypuštěny   úplně.
            Priority, jež patří na konec nebo ke konci seznamu, jsou umístěny na jeho začátek.
            Opakuje se ještě jednou, aby jeden byl opravdu duchovním, a tedy opravdu šťastným a
            produktivním,   radí   se   mu   přeformulovat   a   znovu   uvážit   svoji   hierarchii   priorit   svého
            každodenního žití a umístit duchovnost a její principy na vrchol svého seznamu. Tím, že tak
            učiní, seřadí všechny věci do přirozené, normální a zdravé formace, jež vyústí v hojnost,
            úspěch a užitečná dostižení ve všech jeho počinech.
   79   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89