Page 89 - pzncelek

jeho strukturu, dynamiku a zvolené pověření na této Zemi. Různí lidé budou mít odlišné
potřeby a požadavky na život a žití, které budou ve všech ohledech určovat míru nezbytné
umírněnosti. Odlišní lidé budou mít odlišné potřeby a požadavky života a žití, které budou
určovat rozsah nutné umírněnosti ve všech ohledech. Co je náležité pro jednoho, není
nutně náležité pro druhého. Radí se tudíž vždy poradit s Niternou myslí a s Pánem ve
vlastní Niterné mysli, aby se tento princip ve vlastním životě náležitě uplatňoval. Tím, že
jeden takto činí, jedná duchovně a je fakticky duchovní.

2. Princip účelu v užívání. Ať jeden dělá ve svém každodenním životě cokoli, je obsah,
význam a následek tohoto počínání určen účelem, pro který se to dělá a používá. Jestliže
účel jakékoli aktivity a použití jakýchkoli prostředků a nástrojů pro tuto aktivitu se určuje
duchovními principy - pro obecné dobro, vzájemný prospěch, pro podporu vlastního ducha,
duše, těla, prostředí, společnosti atd., aby jeden byl užitečnějším, prospěšnějším a
nápomocnějším - potom se naplňují všechny duchovní požadavky pro takové aktivity,
zaměstnání a užívání. Jeden tudíž jedná jako duchovní osoba. Z takových aktivit nemůže
vzejít žádná škoda, problémy či negativní důsledky. Jakýkoli jiný účel nebo využití různých
aktivit má neduchovní záměr a původ, a proto jeho výsledkem nakonec pravděpodobně
budou neštěstí, problémy, strasti, indispozice a jiné negativní výsledky (na duchu, duši, těle
a prostředí), jejichž seznam může být nekonečný.

A opět dobrý příklad působení tohoto principu může být nalezen ve funkcích jedení a pití.
Jaký je duchovní význam konzumace jídla a nápojů ? Duchovním účelem je být silný,
zdravý, energetický, statný a v dobré fyzické kondici, aby jeden mohl mít zdravé tělo se
zdravým duchem a duší za účelem bytí lidskou bytostí lepší, užitečnější, prospěšnější a
nápomocnější Pánu, druhým, sobě samému, životu a stvoření obecně. Toto je tedy
opravdový duchovní základ těchto aktivit. Odráží nejzazší důsledek a konkrétní manifestaci
duchovních dostižení lásky a moudrosti, dobra a pravdy, dobročinnosti a víry, jež jsou
jídlem a nápojem ducha a duše. Pokud jeden jí a pije za tímto účelem a má-li na mysli toto
použití a jestliže věnuje stejný čas na nabytí duchovního a duševního jídla a pití za stejným
účelem a užitím, potom jedná duchovně a stává se pravou duchovní bytostí. S takovýmto
duchovním účelem nemůže žádné jídlo a pití, konzumované v jakékoli formě či podobě s
umírněností odpovídající vlastnímu uspořádání, ublížit nebo způsobit jakékoli problémy
vůbec. Myslet jinak znamená myslet z pekel. Pekla nemilují nic více, než uvalovat na lidské
aktivity všelijaké druhy omezení a tabu, jako v tomto případě na jídlo a pití. Prohlašují
některá jídla a pití za nezdravá, nečistá a nevhodná ke konzumaci. Nechtějí, aby lidé objevili,
že není nic nezdravého, nečistého na jídle a pití samotném. Lidské postoje, očekávání,
projekce, účely a užití atd., jsou tím, co dělá něco nezdravým, nečistým anebo
nebezpečným.
A opět, pokud jeden např. jí a pije za jakýmkoli jiným účelem nebo užitkem, než je výše
popsáno, a pokud tak činí s vědomou nízkou motivací, potom se samozřejmě stane
nezdravým, otylým, nevyváženým anebo ubohým. Vše v jeho duchu, duši i těle bude trpět a
bude způsobovat všemožné problémy v jeho každodenním životě a žití. Dobrým příkladem
takové situace je konzumace nebo omezení konzumace jídla z důvodu iluzorní sebeochrany
nebo sebepotrestání, utišení pocitu viny za sexuální pocity anebo vyhnutí se tomu být
sexuálně přitažlivý anebo kvůli mnohým jiným nízkým motivacím a důvodům. Z tohoto
příkladu lze bezpečně vytvářet analogie ke všem ostatním každodenním aktivitám, kterými
se kdo zabývá.

3. Princip ocenění, vděčnosti a uspokojení. Duchovní princip života říká, že cokoli existuje
nebo se naskýtá, existuje a naskýtá se kvůli nějakému užitku za dobrým účelem, pro
poučení, růst, zlepšení, vhled a duchovní pokrok. Je tudíž znakem duchovní vyzrálosti,
moudrosti a přítomnosti Nejvyššího, pokud se na všechny události, dosažitelné příležitosti,
aktivity a zaměstnání atd. pohlíží s uznáním, vděčností a pocity spokojenosti s tím, co jeden
má, věda, že všechny tyto věci nastávají a mohou být využity za tímto dobrým účelem.

Jestliže jeden přistupuje ke všem událostem, činnostem, zaměstnáním atd. ve svém životě s
postojem, smyslem a pocitem ocenění, vděčnosti a uspokojení směřující k Nejvyššímu ve