Page 85 - pzncelek
P. 85

Naneštěstí současný stav lidí na Zemi je v tomto ohledu takový, že jen asi patnáct procent
            (15 %) celé populace Země dává duchovnost a její principy na vrchol svých priorit. Z
            důvodu této situace je život na Zemi sotva přežívající.
            3. Třetí duchovní požadavek každodenního žití spočívá v ustanovení preferencí zájmů, které
            jeden ve svém životě má. Jaký druh zájmů dominuje vlastnímu životu ?   Nemnoho lidí
            věnuje své životy rozvoji zájmů o duchovní záležitosti, význam života, zlepšení duchovních
            podmínek života a podobné věci. Většina lidí si stanoví, pěstuje a hýčká své zájmy o vnější,
            světské, pozemské, materiální, zevní a smyslové záležitosti. Jsou jimi zaneprázdněni a
            dovolují jim nasytit, opanovat a prosáknout své životy do takové míry, že cokoli dělají, cítí,
            myslí, žádají chtějí a mají v úmyslu, je pouze s ohledem na takovéto externí zájmy. Vše
            ostatní se považuje za méně důležité či za nedůležité vůbec. V zásadě je každý takový, jaké
            jsou jeho zájmy. Dělají ho tím, čím je.
            Je náležité a správné mít v životě mnoho zájmů, ale ve správném poměru a hierarchii k
            jednomu hlavnímu zájmu nade všechny, který určuje vše ostatní v životě - zájmu a účel,
            význam a cíl vlastního života a o to, jak se nejlépe pustit do naplňování účelu vlastního
            života nejlépe možným, nejužitečnějším, produktivním, tvořivým, konstruktivním a plodným
            způsobem tak, aby výsledkem mohl být vzájemný prospěch a sdílení. Jakékoli jiné zájmy,
            jaké by kdo mohl mít, musí sloužit tomuto nade vše jsoucímu zájmu duchovnosti. Abyste
            tudíž   byli   vpravdě   duchovní   osobou,   radí   se   vám   procvičovat   se   v   osvojování,
            ustanovování, pěstování a rozvíjení takového zájmu,  činíce z něho nejpřednější zájem ze
            všech. Výsledkem takovýchto snah je automatické ustanovení mnoha vedlejších zájmů,
            které opatří možnosti vystupňování a obohacení vaší duchovnosti a štěstí v životě.

            4. Čtvrtým duchovním požadavkem každodenního života je zavedení náležitých motivujících
            faktorů pro zahrnutí duchovních aktivit do vašeho života. Jaké jsou pravé motivující faktory
            takových   aktivit   a   co   ustanovuje   pravé   duchovní   aktivity?   Většina   lidí   na   Zemi   má
            nesprávnou motivaci pro ustanovení a provozování takovýchto aktivit.
            Za první ze všeho považují například verbální modlitby, chození do kostela, čtení Bible atd.
            samy o sobě za pravé duchovní aktivity. Za druhé, ve většině případů se věnují těmto
            aktivitám   ze   špatných   důvodů   a   s   nesprávnou   motivací.   Tyto   aktivity   se   ustanovují   a
            provádějí obvykle z pocitu viny, strachu z potrestání, strachu z nemoci, strachu z neštěstí a
            ze smrti a z mnoha jiných podob strachu, viny a hanby nebo z nějakých jiných nízkých
            motivací.
            Takové aktivity, konané s takovou motivací nemají samy o sobě nic opravdu duchovního.
            Žádným způsobem neustanovují duchovnost.
            Aby   jeden   byl   opravdovou   duchovní   osobou,   radí   se   praktikovat   duchovnost   vnitřním
            přijetím faktu, že váš celkový styl života a všechny jeho aktivity jsou výsledkem působících
            duchovních   principů   a   cokoliv   se   dělá,   dělá   se   ze   svobody   a   nezávislosti,   vlastní
            svobodnou volbou, s láskou a moudrostí, s inteligencí a logikou, s citem a intuicí, protože
            je to náležité a správné takto dělat kvůli samotnému principu, bez jakýchkoliv jiných úvah a
            motivací.

            5.   Pátý   duchovní   požadavek   každodenního   života   lze   založit   ustanovením   náležitých
            propojení a mostů mezi zevnějšnostmi a niternostmi duchovnosti.

            V současnosti většina lidí na Zemi duchovnost zvnějšňuje a tím, že takto činí, ničí všechny
            mosty a spojení k její vnitřní esenci a substanci. V tomto případě se duchovnost považuje
            za externí provedení jistých ustanovených, neměnných rituálů, pravidel, ceremonií, vnějších
            chování, omezení, tabu a ohraničení, u kterých se očekává, že u nich každých setrvá.
            Následováním těchto externích aktů je jedinec veden a také sám sebe vede k víře, že se
            nachází v pravé duchovnosti. Je nucen a sám sebe nutit k tomu, aby byl zaneprázdněn
            udržováním určitých standardů a pořadí těchto činů a výkonů bez toho, aniž by nazíral
            dovnitř na jejich reprezentativní význam a korespondující duchovní faktory.
            Ve skutečnosti neexistuje v samotných těchto aktivitách nic opravdu duchovního. V mnoha
            případech fakticky lidi zadržují před objevením pravé duchovnosti tím, že je odvracejí od
   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89   90