Page 83 - pzncelek

POSELSTVÍ DVACÁTÉ ČTVRTÉ

O duchovních požadavcích každodenního života a žití

Dne 24. dubna 1982

Dnes jsem od Nejvyššího přijal následující poselství.

Většina lidí má mylný dojem a víru, že žít opravdový duchovní život je velmi obtížné, ne-li
fakticky nemožné. Velmi často považují takový život za nudný, mdlý, chmurný, postrádající
emoce, city a radost, za omezený a nesvobodný.

Ale ve skutečnosti právě opak je pravdou. Žít pravý duchovní život je nejsnazší a
nejnormálnější věcí. Jakýkoli jiný styl života je ve skutečnosti velmi obtížný, lopotný,
ustaraný, namáhavý, plný tlaku a napětí, vedoucí k neustálému zápasu a zaneprázdnění
každodenním přežitím a tím, jak vyjít.
Mnoho lidí zcela zapomnělo velmi důležitý princip života, který byl znovu ustaven a
formulován Ježíšem Kristem během Jeho fyzické přítomnosti na Zemi. Ten říká, že se má
nejprve hledat království Boží a že všechno ostatní bude k tomu přidáno.

Toto tvrzení znamená, že nejdůležitější věcí v životě je duchovnost a její principy; jestliže se
ve vlastním životě považují za opravdu to nejdůležitější, potom přirozeným, snadným a ve
věci tkvícím následkem a důsledkem takového pojímání a používání je, že o všechno ostatní
v životě bude popsáno a vše bude zařízeno ve správný a pravý čas, když a pokud bude
potřeba, a bude to každému k dispozici k užití nejvhodnějším a nejpohodlnějším způsobem.
Toto je základní duchovní zákon života. Naneštěstí většina lidí stále nebere na zřetel tuto
skutečnost a tráví většinu svého života plýtváním svých energií na neustálé zaneprázdnění
vnějšími životními podmínkami a velmi málo, pokud vůbec, uvažují o niterně - duchovních
faktorech. Takže skončí tak, že nikdy nebudou mít dost ničeho a nikdy nedosáhnou pocitu
stability, jistoty, bezpečnosti a zajištění. Toto jim nedává žádnou volbu, než neustálou
starost o to, co by se mohlo v budoucnosti stát.

Jestliže někdo přehlíží a odmítá pravý zdroj jistoty, bezpečnosti a bezpečí - duchovnost,
nikdy ve svém životě nemůže být schopným, stabilizovaným a zkušeným. Stráví tudíž
většinu svého života marnou snahou nalézt bezpečnost, bezpečí, jistotu a štěstí s falešnou
nadějí, že se snad štěstí brzy na něj usměje.
Jak je obtížné žít tenhle život! Většina lidí považuje takový život za normální a přirozený! V
tomto životě není nic normálního a přirozeného. Tento druh života může být považován za
umělý, nepravý, abnormální, nepřirozený a vnucený na Zemi převládajícím negativním
stavem, který lidé považují za nezbytnou a životně důležitou událost života obecně a
lidského života zvlášť. Nic nemůže být vzdálenější skutečné pravdě.

Aby se demonstrovalo, jak se lidé sami polapili do pasti zvěčňováním takovéhoto
mizerného stylu života, bylo by užitečné uvážit následující body:

1. Je tu jistý duchovní požadavek každodenního života, který můžeme nazvat vyvažujícím
faktorem vlastního života. Většina lidí tento vyvažující faktor neustále porušuje. Pokud by
se někdo dostatečně staral o analýzu aktivit svého každodenního života, uvědomil by si, že
jeho život je jednostranný anebo nevyvážený. Většinu času během dne myslí, chce,
pociťuje, mluví atd. o věcech, které samy o sobě mají malou, pokud vůbec nějakou,
duchovní hodnotu. Lidé mluví o počasí, sportech, klenotech, nakupování, domech, autech,
televizi a programech kin, schůzích, práci, klevetách atd., aniž by věnovali zřetel či čas pro
zkoumání duchovních principů nebo přinejmenším poznání, že takovéto aktivity jsou možné
jen proto, že jsou činné duchovní principy. A nyní ať se každý sám čestně zhodnotí a zjistí,
kolik sekund či minut denně o takových duchovních faktech přemýšlí, uvažuje nebo je bere
na vědomost.