Page 79 - pzncelek
P. 79

POSELSTVÍ DVACÁTÉ TŘETÍ


                                O praktickém uplatňování duchovních principů
                                               v každodenním životě




            Dne 23. dubna 1982


            Dnes byla přijata od Pána následující poselství.

            Včera byly formulovány a předloženy k úvaze některé dodatečné principy duchovnosti. Lze
            je do jisté míry považovat za integrální součást teoretického základu filosofie duchovnosti.


            Jakákoliv teorie, a nezáleží na tom, jak abstraktní by se mohla zdát, aby ospravedlnila svou
            existenci,   musí   mít   praktický   důsledek   nebo   praktické   využití   v   každodenním   životě
            každého jedince. Jinak je bez významu a užitku.
            Proto   je   dnes   radno   zvážit   některá   praktická   uplatnění   těchto   teoretických   principů
            duchovnosti a způsoby, jakými mohou být manifestovány v každodenním životě jedince.

            Je několik bodů, které mohou vyjasnit a ukázat praktickou užitečnost těchto principů.

            1. Způsob každodenního myšlení.  Každý je v neustálé modalitě myšlení. Proces myšlení
            obvykle směřuje k sobě samému, jiným, k životu obecně, k všemožným vlastním aktivitám
            zvláště a v několika případech k Vesmíru a Bohu. Obsah takového každodenního myšlení
            určuje,   zdali   je   to   proces   duchovní   nebo   neduchovní.   Duchovním   principem   zde   je
            přemýšlet   o   sobě,   jiných,   Pánu,   životě,   stvoření   atd.   v   pojetí   duchovních   principů   a
            kategorií.


            Jeden je neustále povzbuzován, aby přemýšlel o sobě jako o hodnotné, drahocenné a
            jedinečné entitě, která je středem svého vlastního vesmíru a pánem svého vlastního života,
            a přemýšlel o jiných jako o hodnotných, drahocenných a jedinečných entitách, jež jsou
            středem svých vlastních vesmírů a jsou pány svých vlastních životů. Přemýšlí o Pánu,
            svém Stvořiteli jako o absolutně hodnotné, absolutné drahocenné a absolutně jedinečné
            Duchovní entitě, která je středem všech a všeho a kdož je Nejzazším Vládcem a Původcem
            všeho života obecně a jeho života zvláště. Přemýšlí o životě a celém Stvoření jako o
            hodnotné, drahocenné a jedinečné manifestaci a reflexi duchovních idejí, myšlenek a pojetí,
            které neustále nastávají v Absolutním procesu myšlení Nejvyššího.
            Jedinec se cvičí v typu modality myšlení, eliminujíce všechno protikladné k této modalitě a
            typu myšlení. Myslet tímto způsobem znamená myslet pozitivně. Pozitivní myšlení je určeno
            duchovností jeho obsahu. Jestliže jedinec přemýšlí o sobě, druhých, o Pánovi, životě,
            Stvoření   atd.,   v   termínech   jejich   hodnoty,   vážnosti,   jedinečnosti,   respektu,   užitečnosti,
            vzájemného užitku atd., myslí pozitivně, a proto myslí duchovně. Takové myšlení je první
            důležitý krok k tomu, aby se stal pravou duchovní entitou manifestující a užívající teoretické
            principy duchovnosti.

            Jakákoliv jiná modalita myšlení je negativní, a tedy neduchovní. Pramení z negativních
            stavů a procesů pekel.
            Když se někdo zeptá: „Jak mám bojovat proti zlům, nepravdám, negativním stavům, peklům
            atd.?“, radí se mu, aby se v první řadě začal procvičovat v pozitivním či duchovním myšlení
            tak, jak bylo včera popsáno principy duchovnosti a jak se popisuje zde ve snaze ukázat
            praktické aplikace a využití takových teorií.
            Důležitým počátečním krokem v duchovním pozitivním myšlení je uvědomění si a přijetí
            skutečnosti, že všechno v sobě, v jiných, v životě, v celém Stvoření a v nejzazším smyslu i v
   74   75   76   77   78   79   80   81   82   83   84