Page 134 - pzncelek
P. 134

jiném lze nalézt jen málo pravdivosti. Jednomu se tudíž radí, aby ve své Niterné mysli s
            Nejvyšším posoudil vlastní náboženství, církev či jakékoli jiné přidružení se k něčemu, aby
            se určilo, do jaké míry zamořily, znečistily a otrávily vlastní mysl a život všemožnými
            deformacemi a nepravdami a zadržují ho před objevením pravé povahy duchovnosti a forem
            jejího praktikování. Zároveň se Nejvyšší požádá, aby mu pomohl určit dobré a pozitivní
            aspekty,   pokud   tu   vůbec   nějaké   jsou,   ve   svém   přidružení   se   ke   spolkům   a   v   jejich
            doktrínách a filosofiích a to, zdali je duchovně náležité, správné, užitečné a moudré je ve
            svém životě zachovat.

            Tím, že toto činí poctivě, z vlastního srdce, s touhou po ustavení skutečné pravdy a za
            účelem toho žití a praktikování duchovnosti, jeden nebude nikdy sveden na zcestí.

            9. A nakonec, maje konečně všechny tyto záležitosti ustanoveny a zařízeny, se jeden stává
            vědom potřeby změny pojetí negativního stavu a forem jeho projevování. Připustí se, že to,
            co lidé velmi často považují za špatné, zlé, nesprávné a negativní, anebo na straně druhé za
            dobré, správné, náležité a pozitivní, není nutně takové.
            Lidské určování toho, co je zlé a negativní, anebo dobré a pozitivní, a jak se to projevuje v
            každodenním   životě,   je   založeno   na   zevních   stereotypech,   zvyklostech,   standardech   a
            uniformitě jimi uznávaných a přijímaných z hlediska toho, co promítají na druhé lidi ze
            svých   zevních   návyků   či   chápání   dle   kódů   určitých   kultur   a   tradic,   obzvláště   povahy
            náboženské. Není brán žádný ohled na jejich vnitřní niterné určení čili na určení z „nitra“
            těchto pojetí.
            Toto je nebezpečná situace vedoucí k ustanovení obecných pravidel vnucovaných všem,
            jimiž je posuzováno chování každého bez žádného ohledu na niternou motivaci a záměr
            takového chování se. Takže velmi často výsledkem nesprávných názorů je: Považuje se za
            špatné něco, co je ve skutečnosti dobré, a naopak.

            Takovéto přijaté obecné standardy a zákony neberou zřetel na jeden z nejdůležitějších
            principů duchovního života: To, co může být dobré či zlé pro jednu osobu či situaci, může
            být zlé či dobré pro jinou. V opravdové duchovní konotaci života nejsou možné žádné
            generalizace.

            V tomto ohledu se navrhuje, aby se každý jako jednotlivec obrátil k Nejvyššímu ve své
            Niterné mysli a požádal o pomoc při určování povahy negativního stavu a jeho forem
            projevu ve vztahu k jedinečné struktuře a dynamice vlastní mysli a osobnosti. Jeden si z
            nitra sebe samého stanoví, co je správné, náležité, vhodné a dobré a co je pro něj zlé,
            nesprávné, negativní a nevhodné, uznávaje, že nelze generalizovat z jednoho na druhé. Toto
            se koná v procesu denního zkoumání a hodnocení vlastní motivace a záměru ohledně
            vlastního myšlení, chtění, cítění, jednání, chování a vztahování se (jak se popsalo předtím).

            Následováním těchto a jiných bodů (zjevených dříve) s důvěrou a dle svobodné volby, z
            vlastního srdce, s dobrou a pozitivní motivací a úmyslem jeden vede opravdový duchovní
            život v jeho praktickém manifestování a realizování.


            To je pro dnešek vše.
   129   130   131   132   133   134   135   136   137   138   139