Page 522 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 522
KAPITOLA 26.
s
čistotě vlastního srdce, kvůli principu, plným přijetím a praktikováním pravdy a
přiznáním, že ta pravda se odvozuje od ‚Nebeského Otce‘. Takovým přístupem se světí
Jméno Boží. ‚Tvé jméno‘ značí kvalitu pravé Přirozenosti Stvořitele čili v tomto případě
nebeského Otce. Jméno je vždy odrazem obsahu kvality osobnosti a individuality.
tomto svatém jménu, to jest s
Přistupovat k ‚našemu Otci na nebi‘ v plným uznáním
čistotě vlastního srdce, kvůli samotným
Jeho/Jí jako jediného Stvořitele či Boha, v
principům, značí přiznat Absolutní svatost Stvořitele. Být absolutně svatým značí
nemít žádný aspekt negativního stavu ve vlastní přirozenosti. A světit něčí jméno značí
varovat se připisování nějaké negativity té Přirozenosti s plným uznáním, že pouze
pozitivní stav přebývá v té Přirozenosti. To je to, co znamená ‚nechť se světí Tvé
jméno‘.
‚Přijď království Tvé.‘ Slova ‚Tvé království‘ znamenají, že Absolutní pravda patří
Absolutnímu Stvořiteli a že nikdo jiný nemá v sobě žádnou pravdu. Toto je důvodem,
proč je řečeno ‚přijď‘. To je pozváním z pozice svobodné vůle a volby, aby ta pravda
vstoupila do životů těch, co v sobě a od sebe nemají žádnou pravdu. Jelikož může přijít
pouze z Toho, kdo je Absolutní pravdou v
Sobě a od Sebe, je prosba směrována
k Němu/Ní, kdo může poslat tu pravdu všem jiným za tím účelem, aby se ustanovily
příznivé podmínky pro přijetí lásky a dobra. Láska a dobro nemohou vstoupit dříve,
než se ukáže moudrost a pravda, v nichž mohou přebývat. Vždyť moudrost a pravda
jsou formami vyjádření a nádobami pro uchování té lásky a toho dobra. Takže na
požádání (všechny prosby musí vycházet ze svobodné vůle a volby) láska a dobro
vyšlou svou moudrost a pravdu, jež pak vytvářejí vhodné podmínky, základnu a
nádobu, kam láska a dobro mohou vstoupit a kde mohou pevně zakotvit.
Toť důvod, proč prosba ‚Přijď království Tvé‘ předchází prosbě ‚Nechť se koná Tvá
vůle‘. Ta vůle se nemůže konat za žádných jiných předpokladů než na základě skutečné
Božské pravdy. ‚Nechť se koná Tvá vůle‘ je láska, všechno dobro
přiznáním, že veškerá
a všechny pozitivní a užitečné skutky náleží Tomu, kdo je Absolutní láskou, Absolutním
dobrem a Absolutním pozitivním stavem. Je to zároveň uznáním, že nikdo ve stvoření
nemůže být milujícím, dobrým a pozitivním v
sobě a sám od sebe. Navíc to značí, že
pouze vůle Absolutního Boha je z lásky, dobra a je pozitivní povahy. Vůle všech jiných
v sobě a o sobě neobsahuje tyto elementy, pouze je potencionální přijímací schránkou.
-
Aby se naplnila vůle schránka láskou, a kladností, má se pozvat Boží vůle Absolutní
-
lásky, dobra a pozitivnosti, aby vstoupila do života a stala se obsahem vůle, aby se tak
nechtělo nic jiného než láska, dobro a pozitivnost. Opětovně se tu zdůrazňuje stránka
pozvání, neboť ‚vůle‘ samotnou svou podstatou a strukturou je svobodná, odrážející
Absolutní povahu Absolutní vůle a její Absolutní svobody. Vůle Boží se nemůže konat
v životě nikoho, pokud ji tak nepozvete z vlastní svobodné vůle. Kdyby tomu tak
nebylo, pak nebylo nijak zapotřebí modlit se k Bohu a vyzývat, aby se konala Jeho/Její
Vůle.
‚Na zemi, tak, jak je tomu v nebi‘ znamená to, že vůlí Nejniternějšího čili Absolutní
niternosti Absolutního stavu Stvořitele je vždy milovat, poskytovat dobro a přinášet
kladnost, neboť je vždy ve stavu lásky, dobra a pozitivnosti. Neexistuje žádný jiný typ
v
s
Vůle Boží. Slovo ‚nebe‘ souvztaží tímto významem. Slovo ‚země‘ tomto zvláštním
spoluoznačení souvztaží se vším, co je navenek od stavu niternosti (‚nebe‘), kde se Vůle
