Page 526 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 526

KAPITOLA  26.



            Než pokročíme k      formulaci  Nové verze Modlitby  Pána Ježíše Krista,  jak je  relevantní
            vzhledem  k    současným  novým  duchovním  podmínkám,  podívejme  se  krátce  na  pravý

            význam  Lukášovy verze       této modlitby.
            Jak   bylo   připomenuto   výše,   byla   tato   verze   formulována  za    stanoviska   potřeb   členů
            negativního stavu,     obývajících zónu  vymístění a  lidských  tvorů   na   planetě   Nula. Toto je
            první   fundamentální   rozdíl   ve   srovnání        s  modlitbou,   zaznamenanou   u   Matouše.
            Matoušova   verze   byla   pouze   pro   členy   pozitivního  stavu.   Druhým       rozdílem   je
            skutečnost,   že   Lukášova   verze   byla  formulována  na   požádání  a   ne      z  pověření.  V   té

            chvíli  Pán   Ježíš   Kristus    neměl   ještě  negativní  stav  pod   svou   kontrolou.   Proto,   když

            respektoval    svobodu volby    jeho obyvatel být negativní,  musel počkat,    až taková   prosba
            bude vyslyšena.



            ‚Otče   náš      v  nebi‘  znamená,  že  žádná   přítomnost  jakékoliv   pravdy  neexistuje   v   zóně

            vymístění ani na planetě      Nula.   Pravda je   někde   jinde.   Toto je okolností vyloučení zóny
            vymístění        z  pravého  stvoření.   Toto   je  stavem   zevnějšnosti  krajního   stupně   vnějšku
            stvoření.  Absolutní pravda     nemá  žádný podíl v   té kondici, ale namísto toho je umístěna

            ‚navenek‘     od   své  fingované  ‚niternosti‘.  Ale   to   také  značí   potenciální   přítomnost



            Stvořitele      -  Otce  -  Pravdy  ve   všech,   v   jejich  schopnosti   svobodně   volit  a  měnit   se.
                                                                                      tom  nebi  sídlí  Otec  -

            Schopnost  svobodně  volit  a  měnit     se  vytváří  u  každého  nebe.  V
            Pravda.    Důvod je v   tom, že jedině dostupnou pravdou  v     negativním stavu je pravda, že
            negativní stav nemá žádnou pravdu a že byl aktivován na základě svobodné volby a že
            následkem   té   volby   podmínky   života  jejich   aktivátorů  se   úplně   změnily.   Je  také

            pravdou,   že     když  negativní   stav   byl   aktivován   svobodnou   volbou   některých
            sentientních    entit  a  na  základě  svobodné  volby  došlo  k   jejich  změně,  pak  právě   podle
            toho  stejného principu     mohou a  smějí  všichni členové  negativního stavu,  přejí-li si  to,
            upustit  od   negativního  stavu  a  úplně  změnit  svůj  životní  styl  a  přivést  jej  do  souladu

               s  orientací pozitivního stavu.


            Faktem   této   záležitosti   je  duchovní   pravda.    Jelikož  každá  skutečná   pravda  pochází

                                         -
                                                      a
                z  Absolutní pravdy     Otce     Stvořitele     protože  Otec     Stvořitel   je  Sám/Sama   Absolutní
                                                                       -
                                  -




            pravda,    je vždycky ve Své  Pravdě   bez ohledu nato,   kde a kdy. Opětovně  tato pravda    a ta
            přítomnost tvoří  ‚nebe‘, čili představuje  Nejniternější     duchovní  mysl   každého, také  ve
            všech peklech, ve    veškeré zóně vymístění     a na  planetě Nula.
            Rozdíl   mezi    členy   pozitivního   stavu   a  příslušníky   stavu   negativního  je  v   tom,   že

            členové  pozitivního  stavu  spatřují  a  jednají  s   tou  pravdou  tváří  v   tvář,  kdežto  členové

            negativního   stavu   se  nedívají    přímo  na   tu   pravdu,   ale  odvracejí   od  ní   tvář  a  úplně

            popírají   její  existenci či přítomnost.
            Jakýkoliv  pokus  o  změnu  této  situace,  co  je  negativním  stavem,  musí  začít  obrácením
            se tváří k   této pravdě, to jest  tím, že  se půjde  dovnitř  té přítomnosti. První krok tohoto
                                                                                e
                                                                                   v
                                                                                j

            vůbec    prvního  kroku  je  přiznání,  že  tato  pravda,  náš  Otec,       nebi,  to  jest,  ve  stavu


            nejhlubší niternosti    sentientní   mysli  -   té schopnosti svobodně volit a měnit se.
                                            v
            ‚Nechť   se   světí   Tvé   jméno‘     tomto   případě   znamená,   že   se  má   přibližovat   ke   stavu

            niternosti      s  pozitivním a   dobrým úmyslem, v   zájmu principu svobodné    volby a změny,
            vyslovujíc  touhu    odstoupit  od  negativního  stavu  a  konvertovat  do  stavu  pozitivního.
   521   522   523   524   525   526   527   528   529   530   531