Page 521 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 521
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
stavu Absolutní niternosti, nikoliv samým Absolutním stavem, protože to vždy
relativní zevnějšnosti, kde se stává zevnějšností
postupuje z Absolutní niternosti k
Stvořitelovou.
Jeden z hlavních účelů stvoření je věčně se přibližovat k svému Absolutnímu Stvořiteli.
-
Aby k tomu docházelo, stvoření jsa zevnějšností niternosti se vždy pohybuje ve směru
ke svému Stvořiteli a nikoliv od Něho/Ní. Kdyby se mělo pohybovat pryč, brzo by
k
přestalo existovat a nebo by spadlo do zóny vymístění. Ubírat se od ‚do‘ ‚od‘ znamená
kráčet od pravdy směrem k dobru a jakmile dobro je dosaženo, kráčí se od dobra
k pravdě. Toť způsob, jakým je stvoření uspořádáno.
Tedy slovo ‚Otec‘, jak se používá v této modlitbě, odráží tuto situaci. ‚Otec‘ souvztaží se
základem stvoření, který pochází z Absolutní moudrosti a Absolutní pravdy Absolutní
niternosti Nejvyššího čili Stvořitele. Takže za okolností, které existovaly v té době, měl
být vztah od pravdy k Absolutní pravdě, což je ‚Otec‘, a pak se mělo postoupit směrem
k dobru a lásce Stvořitele, což jest ‚Matka‘ neboli esence Stvořitele. ‚Otec‘ je substancí,
proto je základem stvoření. Avšak obsah a sama budova, jakožto i jeho hlava je láska a
dobro čili ‚matka‘ stvoření. Tento pohyb se děje vždy směrem k lásce a dobru čili
k ‚matce‘.
v
Avšak jak víte, slovo ‚matka‘ se nikdy neužívá v Biblí Svaté tomto zvláštním
spoluoznačení. Důvodem je to, že v té době nebylo možno takové pojímání předkládat
nikomu ve stvoření. Při uvážení úrovně duchovního vývoje stvoření tenkrát
existujícího byly by takové úvahy předčasné, zvláště s ohledem na fakt, že něco
scházelo ve zkušenostní modalitě Přirozenosti Nejvyššího. Jak jste si vědomi,
postrádala tenkrát Přirozenost Nejvyššího elementy přírodního stupně a prvky
planety Nula a zóny vymístění. Kvůli tomuto nedostatku nebyla unifikace všech
duchovních principů úplně možná. Pojem Absolutní lásky a Absolutního dobra či
mateřství nelze náležitě pojmout bez úplné Absolutní unifikace všech elementů
jsoucna a bytí. Avšak možno tak u pojmu otcovství, protože základy stvoření jsou
budovány na tomto pojmu. Od něho se lze ubírat postupně ke konečnému sjednocení.
Z tohoto důvodu nikdo nikdy nemluvil o Bohu jako o Matce, ale ve většině případů
jenom jako o Otci. Toto je zvláště pravdou v náboženství křesťanů.
a
Avšak jakmile všechny elementy jsoucna bytí byly inkorporovány a fúzí vpojeny do
povšechnosti Absolutní přirozenosti Nejvyššího a Nejvyšší se stal plností Pána Ježíše
Krista, začalo se vyvíjet nové chápání Přirozenosti Pána Ježíše Krista prostřednictvím
tohoto Nového zjevení. Ale v době nepřítomnosti Ježíše Krista na planetě Nula tomu
tak nebylo. Proto Jeho modlitba začíná slovy ‚Otče náš‘. Slovo ‚v nebi‘ značí uvnitř
pozitivního stavu. Absolutní moudrost a Absolutní pravda čili Absolutní substance
Přirozenosti Boží je vždy absolutně pozitivní. Absolutní pozitivní stav je Stavem
Absolutního uvnitř neboli Niternosti. Takže slovo ‚nebe‘ také značí, že tento Otec -
Absolutní moudrost a pravda je Absolutní niterností, ze které emanuje pozitivní stav a
je stvořeno stvoření.
‚Nechť se světí Tvé jméno‘. Slovo ‚světí‘ se líčí kvalitu přístupu, jaká se vyžaduje na
členech pozitivního stavu. Pouze z pozice svatosti lze mít vztah k pozici Absolutní
z
svatosti. Pozice svatosti v této konotaci znamená vztah pozice čistého úmyslu, v
