Page 520 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 520
KAPITOLA 26.
stvoření. Otec vskutku dal zrod pozitivnímu stavu a byl vždycky jeho nepopíratelným
Vládcem. Z toho důvodu je životně důležité, aby při modlení se z té pozice bylo
přiznáno, že království, moc i sláva patří Otci. Ovšem jde o doslovnou interpretaci
těchto slov. Existuje docela jiná duchovní konotace a odlišný význam v chápání a
interpretaci zmíněných slov. Bude se o tom mluvit o něco později. Tedy při výkladu
obou textů těchto verzí se musí brát v úvahu, z jaké pozice ta modlitba byla
formul ována. Toto rozlišování staví interpretaci obou verzí do zcela jiné perspektivy.
Některé úrovně vnitřního duchovního významu a souvztažností této modlitby byly již
zjeveny skrze Swedenborga. Některé byly zjeveny prostřednictvím zprostředkovatele
tohoto přenosu v předešlých knihách Nového zjevení. Tyto výklady jsou správné a
době těch interpretací nebylo ještě náležité
platné, ale žádný z nich není úplný. V
vědět, že obě verze té modlitby měly rozdílnou konotaci a že byly vysloveny
z rozličných pozic a že ve skutečnosti byly dvě docela odlišné modlitby. Majíce na mysli
tyto fundamentální rozdílnosti, podívejme se na pravý smysl a význam těch modliteb,
nejdříve na Matoušovu verzi.
‚Otče náš v nebesích‘. Tato slova definují duchovní okolnosti existující tehdy
v pozitivním stavu stvoření. Tyto podmínky pak definovaly a určovaly vnímání,
a vztah
chápání k Přirozenosti Nejvyššího, jaké v této době měl pozitivní stav. Zde je
třeba si uvědomovat jeden velmi důležitý duchovní fakt, opakovaný mnohokrát dříve
(k nelibosti všech, co si stěžují na nadbytečnost a nadměrná opakování v této knize), že
Nejvyšší, nyní Pán Kristus, promlouvá a zjevuje členům Svého stvoření vše pouze
z pozice běžné úrovně jejich duchovního vývoje. Jak víte, každý ve stvoření podléhá
zákonu duchovní progrese, jež se ubírá podle určitých diskrétních kroků. Každý krok
v progresi převyšuje duchovní kondici, chápání a uvědomělost reality z předešlého
kroku. Z toho důvodu může Pán Ježíš Kristus navazovat poměr se členy Svého stvoření,
jakožto i se všemi ostatními z pozice toho kterého kroku či té které duchovní pozice.
by bylo pro ně nepochopitelné, a
Nic méně, nic víc. Abychom znovu zopakovali: Více
tedy i duchovně nebezpečné, neboť by bylo od mítnuto. Odmítnutí by znamenalo
spadnutí do zóny vymístění. Méně by bylo regresiv ní, což také by znamenalo spadnutí
do zóny vymístění. Jak odmítnutí, tak i regrese představují pravou podstatu
negativního stavu. Takže v takovém případě by se pozitivní stav stal negativním.
Z tohoto důležitého důvodu Pán Ježíš Kristus se přizpůsobuje každé úrovni každého
kroku, v němž se členové stvoření nacházejí v dané době, a promlouvá s nimi pouze
z té pozice. Toto pravidlo plně platí i pro Modlitbu Páně.
Takže slova ‚Otče náš v nebi‘, mimo mnoho jiných věcí, odrážejí duchovní podmínky,
jež exi stovaly v té době. Tenkrát Přirozenost Nejvyššího byla vnímána a chápána
z pozice Jeho/Její Absolutní moudrosti a pravdy jako základny stvoření. Jak víte,
základnou stvoření je vždy duchovní pravda. Stvoření se vyvíjí z pozice pravdy ve
směru k pozici dobra či z pozice moudrosti k pozici lásky či z pozice víry k pozici
pozitiv ních a užitečných skutků. Důvod, proč vývoj stvoření sleduje tento kurs, ačkoliv
láska, dobro a pozitivní a užitečné skutky předcházejí a dávají zrod moudrosti, pravdě
tom, že stvoření je zevnějšností Absolutní niternosti
a víře, je - jak si pamatujete - v
Stvořit ele. Absolutní niternost představuje Absolutní lásku, dobro a pozitivní skutky.
Na dru hé straně, Absolutní proces Absolutní niternosti je Absolutní moudrost, pravda
a víra. Stvoření může být stvořeno pouze prostředky Absolutního procesu Absolutního
