Page 527 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Takovým přístupem se přiznává Absolutní svatost Přirozenosti Stvořitele a Jeho/Její
Absolutní pravdy - Otce, kdož neobsahuje a není iniciátorem ničeho, co je negativní a
falešné.

‚Přijď království Tvé‘ je prosba o porozumění a získání pravdy také do vlastní vědomé
čili vnější mysli, jelikož tato mysl je držena v temnotách nepravd negativního stavu. Nic

z pozitivního stavu nemůže vstoupit do žádné oblasti zevnější mysli, pokud ty

nepravdy nejsou odstraněny. Mohou se však odstranit pouze na základě svobodného
pozvání, aby ta pravda vstoupila postupně pomalým krokem do vědomého uvědomění
a aby se přijala jako pravda. Tím přijetím a podle stupně toho přijímání se nepravdy
odstraňují a ihned nahrazují skutečnou pravdou.

Když se toto přizná, pak může následovat pozvání ‚Nechť se koná Tvá vůle‘. ‚Nechť se
koná Tvá vůle na zemi, tak jak je tomu na nebi‘, když se žádá z pozice negativního
stavu, znamená prosbu o eliminaci negativního stavu ve vlastní mysli a životě (zde
označených slovem ‚země‘) a nahrazení stavem pozitivním (označeným zde slovem
‚nebe‘). Toto je pozváním Stvořiteli - jednotlivcova života, dokonce i během žití
Vládci

v negativním stavu, protože pozitivní stav ‚nebe‘, stejně jako i stav negativní ‚země‘,
nejsou nějakým zvláštním místem, nýbrž záležitostí postoje a identity. Proto možno
v
být vlastním duchem v nebi, zatímco tělo prodlévá, jak se říká, peklech.

‚Chléb náš každodenní dávej nám den co den‘ je prosba o to, abyste byli zaopatřeni
s
nutnými ingrediencemi života v souladu povahou pozitivního stavu. ‚Den co den‘

znamená v rozsahu plných potenciálů. ‚Chléb‘ je dobro života a všechny jeho dary,

vlohy a schopnosti. Je též důležitým přiznáním, že dokonce i negativní stav je možný

pouze z dovolení Pána Ježíše Krista. Takže mrtvý život negativního stavu absolutně
závisí na Absolutním životě Absolutního Pána Ježíše Krista - Stvořitele.
‚A odpusť nám hříchy naše‘ značí potřebu přiznat, že se jedinec nachází v negativním
stavu v roli plného účastníka a podporovatele toho stavu stylem a kvalitou svého

života. Podporování a participování v životě negativního stavu je hřích. Jakmile si kdo

uvědomí, že hřeší tímto činem, pak je radno, aby prosil o odpuštění a milosrdenství,

jakýmžto aktem je vyveden ze stavu hříchu.
‚Jak i my odpouštíme každému, kdo je nám dlužen.‘ překladu řádky je chyba. Správně
V

má být přeloženo: ‚Jak i my odpouštíme každému, kdo hřeší proti nám.‘ Toto sdělení

značí, že členové negativního stavu zacházejí jeden s druhým z pozice manipulování,
užívání, využívání, zneužívání, ošizování, podvádění atd. Takto jednat vůči jinému,
značí hřešit jeden proti druhému. Přiznání a akceptování faktu, že i ostatní tak činí na
základě své náklonnosti a negativity, nikoliv podle Vůle Boží, staví do pozice, v níž jsou
schopni odpustit jeden druhému. Aktem odpuštění docílí toho, že jsou hodni, aby jim
odpustil Bůh i ostatní, jakmile konvertují do pozitivního stavu.

‚A neuveď nás v pokušení.‘ pozice negativního stavu, jsoucího stavem zevnějšnosti,
Z

vše se jeví, jako by přicházelo zvenčí. Takže se vždy obviňuje někdo jiný či něco jiného.
Jelikož v této spoluoznačenosti je Bůh vnímán navenek od negativního stavu (což je

pravda!), je vnímán jako ten, kdo již Svou existencí je příčinným faktorem jakéhokoliv
pokušení. Vždyť kdyby Bůh neexistoval, pak by někde tam nebyl nikdo, kdo by říkal, že