Page 519 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 519
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
z
různé modlitby rozdílného údobí a odlišných pozic. Diskrepance ve stylizaci
způsobila zcela rozdílné interpretace významu této modlitby, což dalo popud k vývoji
církevních dogmat a doktrín, jež se fundamentálně liší ve své filozofii.
Tak například Katolická církev používá Lukášův text a prohlašuje, že království, moc a
sláva byly dány té církvi. Prý toto je důvodem, proč Pán Ježíš Kristus vynechal
závěrečnou klauzuli této modlitbě. Naproti tomu protestantské církve přijaly
v
Matoušovu verzi této modlitby. Nicméně ne všechny dostupné výtisky Matoušova
originálního evangelia obsahují tento slavný závěrečný dovětek. Takže kontraverze
v této otázce je zřejmě pochopitelná. Ve skutečnosti nikdo přesně neví, která slova v té
modlitbě tam náleží a která nepatří.
-
Pravou realitou této situace jak se zjevuje zde Pánem Ježíšem Kristem je to, že obě
-
Nové verzi Bible Svaté krále
verze jsou správné - jak je zaznamenává anglický překlad v
Jakuba jako nejbližší přiblížení originálu jak Matoušova, tak i Lukášova evangelia. Co
však doposud nikdo nevěděl, je to, že Ježíš Kristus formuloval dvě modlitby ve dvou
různých dobách, ze dvou docela rozličných pozic.
Modlitba, zaznamenaná u Matouše, byla formulována z pozice pozitivního stavu a
z pozice Jeho/Jejího Bytí jako Syna Božího, to jest z postavení Absolutního elementu
Nejvyššího, který byl zkřížen a vpojen do prvků z Josefa a Marie. Z té pozice dostala
modlitba úplně rozdílnou konotaci a významnost, než jaké vzešly z pozice, která vedla
k Lukášově verzi této modlitby. Ta první zmíněná je pozicí Nejniternější duchovní
mysli, kam všechna království, moc a sláva patří. Avšak u Lukáše se jedná o pozici toho
aspektu Ježíše Krista, která se nazývala Synem člověka. Toto je pozice separace od
Nejvyššího - Otce. Zatímco první pozice u Matouše je prouděním z nitra navenek - a to
je pozitivní stav, tak pozice Lukáše je zvenčí dovnitř - a to je pozice negativního stavu.
Je to zevní pozice, kde neexistuje žádné království, žádná moc ani sláva. Povšimněte si,
prosím, že u Lukáše byla Modlitba formulována pouze po té, co byla učiněna prosba ze
strany učedníka, který požádal Ježíše Krista, aby je naučil, jak se modlit. Toto je
požadavek vnější, ne niterný. Tedy opět má tato verze zcela jinou konotaci než
Matoušova.
Matoušova verze byla formulována čistě duchovní pozice čili z duchovní pravdy.
z
Lukášova verze byla formulována z lidské čili zevní pozice, kde žádná čistá pravda
neexistuje. Kvůli tomuto činiteli musí nejdříve dojít k uvedení pravdy do této pozice,
vzhledem k faktu, že nic ze skutečné pravdy neexistuje v podmínkách lidského života.
V zásadě může se říci, že Matoušova verze modlitby byla formulována pro veškeré
k úrovni a na úrovni duchovní uvědomělosti, jaká byla dostupná jejím
stvoření -
členům v té určité době. Na druhé straně směřovala Lukášova verze této modlitby jen
k lidským tvorům na planetě Nula a ke všem tvorům a bytostem v celé zóně vymístění
a ve všech jejích peklech.
Pokud si vzpomínáte, v době, kdy obě verze modlitby byly formulovány, situace byla
taková, že planeta Nula a zóna vymístění nebyly pod vládou Boha Nejvyššího, nýbrž
pod vládou pseudotvůrců. Proto Lukášova verze vynechává záměrně údaj, že
království, moc a sláva náleží nebeskému Otci. Otec nezplodil zónu vymístění a planetu
Nula ani nad nimi v té době nevládl. Avšak situace byla jiná v pozitivním stavu