Page 516 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 25.
zvažuje a bere do úvahy kvalita a obsah jedincova života ve všech jeho aspektech bez

výjimek a výhrad. Rozsudek tohoto soudu je určen faktorem dodržování těchto
principů a setrvání u nich v zájmu samotných principů, bez jakýchkoliv jiných záměrů.
zájmu samotných principů, tím je rozsudek příznivější a
Čím více se koná něco v

naopak: čím méně se děje v tomto ohledu, tím méně příznivý je rozsudek. Tajemství

tohoto bodu je v tom, že Pán Ježíš Kristus je jediným možným spravedlivým Soudcem.
absolutním smyslu,
Jelikož není jen přítomen v těch principech v ale protože On/Ona je
v
těmi principy absolutním smyslu, je On/Ona jediným Soudcem.

-
Takže povšechný postoj vůči životu a vůči nejdůležitějšímu činiteli života Pánu Ježíši

Kristu je určen stupněm a rozsahem, v jakém kdo setrvává v praktikování těchto

principů pro ně samé, to jest kvůli Pánu Ježíši Kristu. Toť tajemství pravého života a

žití. Když principy tohoto života uvádějí, že se žije a je na živu skrze Pána Ježíše Krista,
z Něho/Ní, s Ním/Ní a Jím/Jí, pak to značí, že se žije a je skutku na živu z těchto Deseti

duchovních principů Pána Ježíše Krista, skrze ně, s nimi a jimi, v nichž je Pán Ježíš

Kristus absolutně přítomen.
Toto je též tajemství vztahu mezi Absolutním stavem Stvořitele a relativním stavem

a
stvoření všemi jeho relativními obyvateli. Jak se uskutečňuje vztah z pozice

Absolutního stavu vůči pozici stavu relativního? Neexistuje mezi nimi žádná rovnost,

která by dovolila vztah na základě parity. Aby se takový vztah ustanovil, odvozuje

Absolutní stav ze sebe své rozličné duchovní principy a rozšíří je relativnímu stavu.

Jestliže je relativní stav přijme, dodržuje je a setrvá u nich, pak tím dovoluje, aby
Absolutní stav byl součástí jeho kondice - skrze tyto principy a těmito principy. Pokud
odmítne, pak se žádný vztah neustanoví.
Paradox této situace je v tom, že odvození z Absolutního stavu je prostředníkem mezi
něčím, co je absolutní, a něčím, co je relativní. Relativní nemůže obsahovat absolutní
v absolutním smyslu. Ale může tak ve smyslu relativním. Jelikož to relativní je
odvozeninou absolutního, je proto těmito a skrze tyto odvozené principy zajištěna

přítomnost absolutního v relativním smyslu, avšak ve smyslu absolutním ze stanoviska

toho absolutního. Takže všechny tyto principy jsou absolutní v Absolutním stavu, ale
relativní ve stavu relativním.

Ježto každý život je odvozen z duchovních principů, které samy jsou derivovány

z Absolutního života a Principů Přirozenosti Pána Ježíše Krista, jediný způsob, jak se

život může prožívat je následováním a praktikováním těchto principů a setrváváním

při nich, vidí-li se v nich Absolutní soukromá přítomnost Pána Ježíše Krista. Takto se
potvrdí platnost života a takto se tento život přizná svému nositeli.
Závažnost těchto čtyř záhad Desatera duchovních principů se nemůže dost zdůraznit.
Toto je důvodem, proč se vám radí, abyste neustále o nich meditovali, prověřovali si
své každodenní chování, postoje, myšlení, cítění, chtění, toužení, žádosti, úmysly a
motivace ve světle těchto principů, ujišťujíce se, zdali je váš život s nimi sladěn. Když

toto děláte, zajišťujete si neustálou přítomnost Pána Ježíše Krista ve vás a vaši

přítomnost v Pánu Ježíši Kristu. Praktikování těchto principů je mediátorem této
vzájemné a reciproční přítomnosti na věčnost.