Page 64 - hinz

znalost všeho včetně povahy negativního stavu. Avšak v tomto rozpoložení není
přítomna žádná přímá soukromá, osobní zkušenost negativního stavu, protože je
nemožné zakusit negativní stav někým, kdo je Absolutně pozitivní. To by vedlo ke
ztrátě Absolutního stavu a Přirozenosti. Ztráta Absolutního stavu by měla za
výsledek přerušení všeho života ve Stvoření a v zóně vymístění, protože Život může
emanovat, být přenášen a podporován pouze ze svého Absolutního zdroje. Jestliže
se tato Absolutní kondice Života odstraní tím, že se do sebe přijme něco, co není
absolutní, ale jen relativní, a nejen to, ale něco, co odporuje samému Životu (toto je
pravou podstatou negativního stavu - odporovat pravému Životu !), souběžně se
odstraňuje veškerý Život. Takže život by přestal být a existovat a negativní stav by
vyhrál svou věc.

Aby se tedy odhalila pravá povaha negativního stavu a dostala se pod vládu
Absolutního zdroje Života - Nejvyššího, bylo nutné nejprve ho zakusit, být jím
pokoušen a přímo se mu vystavit. To se provedlo způsobem, popsaným v jednom z
předcházejících esejů, který pojednává o důvodech, proč Ježíš Kristus hovořil o
Nejvyšším, Bohu – Otci, jako by byl dvěma oddělenými osobami, a ne Jedním
Bohem Nedělitelným.

Nejvyšší ve Svém aspektu Absolutní pravdy z Absolutního dobra omezil Sám Sebe
časem a prostorem, přijal fyzické tělo, původně zfabrikované pseudotvůrci, které
Mu/Jí umožnilo přímou zkušenost negativního stavu, dovolujíc Mu/Jí tedy živě,
konkrétně a živoucím příkladem zobrazit pravou povahu negativního stavu a ukázat
cestu ven z něho. Toto je další důležitý důvod, proč bylo nutné, aby se Nejvyšší
inkarnoval na této Zemi ve formě Ježíše Krista.

5. V době inkarnace Ježíše Krista na této planetě bylo převládání negativního stavu
takového rozsahu, že většina lidí ztratila svou perspektivu v tom, že existuje něco
jiného než negativní stav. Za těchto podmínek se vyvinul a ustanovil sklon vnímat
status quo této situace jako jedinou alternativu, která je k dispozici. Jestliže je
negativní stav jedinou alternativou k mání, pak je jediným možným způsobem
života. Negativní stav je tudíž fakticky pozitivní a dobru a vše ostatní je iluzí a
neexistuje. Takový závěr vede nevyhnutelně k falešnému pocitu, že nikdo nemá
svobodu volby.

Nebezpečnost této situace je obzvláště zřejmá, když negativní myšlenky a pochyby
začnou vstupovat do myslí těch, kdo jsou v nebesích. V té době pseudotvůrci uspěli
v nakažení členů pozitivního stavu - první stráže nebes - snažíce se, aby uvěřili, že
není jiná alternativa než negativní stav a že negativní stav je fakticky stav pozitivní.

Kdyby pseudotvůrci ve svém podniku uspěli, členové pozitivního stavu v nebesích
by ztratili svou svobodu volby a veškeré Stvoření by se zničilo, jelikož jeho život
vyvěrá ze schopnosti každého svobodně volit ze své svobodné vůle. Takže
svobodná vůle by se potlačila a nebylo by žádné volby. Bez této schopnosti volit by
negativní stav vyhrál svou věc a každý by byl zničen. Proto bylo nutné, aby se
Nejvyšší ve formě Ježíše Krista inkarnoval na Zemi ve stavu úplného zotročení a
svázanosti negativním stavem, aby se znovu nastolila lidská svoboda volby tím, že
se jim dává alternativa Jeho/Její osobnosti a života - alternativa, kterou by mohli mít
k negativnímu stavu. Jsa Absolutní svobodou a Nezávislostí, byl Nejvyšší pouze
jediným, kdo mohl úspěšně a účinné ilustrovat a demonstrovat Sám ze Sebe a
Sebou, že existuje lepší život, pozitivní život, život jiný než negativní stav. Tento
pozitivní život je pravým životem, pravou alternativou negativního stavu, který je