Page 61 - hinz

tímto něčím produkováno.

Takže ve Své Absolutní lásce a Moudrosti, Soucitu a Empatii, dovolující aktivaci
negativního stavu za účelem důležitého duchovního poučení, Nejvyšší slíbil, že se
dobrovolně podvolí k tomuto životnímu a důležitému poslání a stane se Spasitelem
veškerého Stvoření od spárů a rakoviny negativního stavu. Proto se Nejvyšší
inkarnoval na planetu Zemi ve formě Ježíše Krista, aby splnil tento důležitý, kritický
a životní slib Svému Stvoření.

2. Původní aktivátoři negativního stavu, kteří býti nazváni pseudotvůrci, se aktem
této aktivace stali neoddiskutovatelnými a nepochybnými mistry, pány a vládci
negativního stavu. Majíce neobvykle ohromné poznatky o principech Stvoření a
pozitivního stavu, použili toto poznání k postupnému ovládnutí veškerého Stvoření.
Krok za krokem uspěli v této snaze až do bodu, kdy započali ovládat nejenom zónu
vymístění do níž původně vypadli, ale taktéž veškeré intermediální světy a první
oblasti nebes. Aby toho dosáhli, potřebovali nějak přimět a přesvědčit
Samého/Samou Nejvyššího, aby se jim podvolil se slibem, že odevzdají pod
Jeho/Její kontrolu vše, co do té doby bylo pod jejich vládou. Celá záležitost převzetí
vlády se v době inkarnace Ježíše Krista odvíjela okolo pokušení Nejvyššího ve
formě Ježíše Krista, aby přenechal Svou pozici vládcům negativního stavu.

Aby se přivodil konec panování pseudotvůrců, bylo pro Nejvyššího nutné dovolit,
aby se taková pokušení vůči Němu odehrála. Důvod tohoto dovolení spočívá ve
faktu, že pokud se konkrétně a zkušenostně nezobrazí to, že Absolutní pozitivní stav
Nejvyššího nemůže být sveden k podlehnutí pokušením negativního stavu, nikdo
jiný z pozice negativního stavu nemůže poznat, že je nejen možné, ale i absolutně
nutné odolat pokušením negativního stavu. Tato situace se pěkně odráží v
Evangeliu dle Matouše, kapitola 4, verše 1-11 a u Lukáše, kapitola 4, verše 1-13.

Avšak pokušení Nejvyššího - v Jeho/Jejím Absolutním stavu a v kondici bytí
Absolutně pozitivním - někým a něčím, co je samo o sobě a sebou relativní, a tudíž
negativní, je nemožností. Jestliže by se dovolilo, aby se taková snaha o pokušení
odehrála, nikdo zúčastněný v této snaze pokoušet Nejvyššího by nebyl s to přežít
ani na zlomek vteřiny. Přítomnost Absolutního stavu samou svou povahou stráví
beze stopy vše, co nepochází z Jeho Absolutního zdroje. Absolutní stav je
všezahrnující. Cokoli je tomuto vše zahrnujícímu Absolutnímu stavu cizí, přestává
existovat, neboť to nepochází z pravého Jsoucna a Bytí.

Toto je jeden z hlavních důvodů, proč původní aktivátoři negativního stavu byli v
okamžiku jeho aktivace vyvrženi do zóny vymístění neboli do takového stavu úplné
separace od Absolutního zdroje. V zóně vymístění nebyla v té době žádná přímá
přítomnost Absolutního stavu Nejvyššího. Přítomnost Nejvyššího zde byla u
každého jen nepřímá v jeho vůli být negativní. Aby se ale lidem ukázala cesta ven ze
zóny vymístění a negativního stavu, bylo pro Absolutní pozitivní stav nutné, aby
vstoupil do stavu negativního a byl jím pokoušen, aby se navěky zastavila tato
úspěšná expanze pseudotvůrců.

Je třeba si zapamatovat, že v době inkarnace Ježíše Krista na této planetě ovládali
pseudotvůrci a jejich negativní stav nejen plně zónu vymístění, ale měli také úspěch
při ovládání nebes. Takže situace v té době byla taková, že negativní stav převládal
a, jak již Swedenborg naznačil, byla smrtelně ohrožena rovnováha, řád a svoboda
stvoření. A protože opětovné nastolení rovnováhy a řádu je možné pouze ze stavu