Page 66 - hinz

každý je navěky odsouzen zůstat takovým, jaký je. Vždyť doposud neexistovala
žádná cesta, jíž bylo možno provést změnu vlastního rozpoložení. Ježíš Kristus se
Svými činy a příklady stal touto cestou. Nyní existuje cesta ven z každého
rozpoložení bez jakékoli výjimky a výluky, dokonce i jestliže je to cesta ven z
nejhlubších a nejnižších pekel.

7. V době inkarnace Ježíše Krista na této planetě měl převládající negativní stav
úspěch při vkládání nesprávných idejí a chápání pravé Přirozenosti Nejvyššího čili
Boha do myslí lidí. Je jen logické dojít k závěru, že je-li negativní stav jedinou
existující alternativou - tedy je pozitivní, pak Bůh, Nejvyšší, je v zásadě této
negativní povahy. Proto se Bůh vnímá jako hněvivý, žárlivý, krutý, nepřátelský,
planoucí, krvežíznivý vrah, který s potěšením přináší lidem všemožná strádání a
utrpení, obzvláště pokud Ho slepě nenásledují a neposlouchají. Jak lze vidět,
Nejvyšší se zde popisuje a vnímá v lidských projekcích, které jsou projekcemi
negativního stavu. To je nevyhnutelný závěr, když negativní stav převládá, protože
takové je pojetí Přirozenosti Nejvyššího negativním stavem.

Smrtelné nebezpečí takového pojímání Přirozenosti Nejvyššího spočívá ve faktu, že
je-li Nejvyšší takto negativní, pak toto je pozitivní způsob, a tudíž jeden by se měl
snažit být něčím či někým podobným takovému Bohu. Takže takový druh pojímání
se stává schválením, ospravedlněním, racionalizací a omluvou pro všechna jsoucí a
existující zla a nepravdy a pro jsoucno a bytí negativního stavu v obecnosti. Konec
konců je to Bůh, kdo je negativní. A protože negativní v této konotaci je dobré a
božské, je dobré a božské být zlý, negativní a být v nepravdách. Takováto situace
dává negativnímu stavu nepochybnou moc, panství a vliv nad životy lidí a jejich
dušemi.

Problémem v této situaci bylo, že pseudotvůrci začali mít úspěch s vkládáním
těchto odporných myšlenek o pravé přirozenosti Nejvyššího dokonce i do některých
členů pozitivního stavu nebes. Když tato situace nastala, bylo nutné - aby se
veškeré Stvoření zachránilo od zničení (jestliže někdo konec koncil přijme
nepravdu, že Nejvyšší je negativní, nezůstává nic pozitivního, a jelikož pozitivní stav
je samotným přenašečem Života z Absolutně pozitivního Zdroje Života - Nejvyššího,
přestal by se veškerý život přenášet a každý by byl zničen) - aby se Nejvyšší osobně
inkarnoval ve formě Ježíše Krista na tuto Zemi za účelem zobrazení pravé
Přirozenosti Nejvyššího živoucím příkladem.

Takže poprvé Ježíš Kristus konkrétně a živě zobrazil a manifestoval živoucím,
osobním příkladem, jaký je Nejvyšší, Jeho/Její pravou Přirozenost a to, na jaké bázi
lze mít s pravým Nejvyšším vztah. Takže Ježíš Kristus Sám/Sama zobrazil, že
Nejvyšší je Absolutní láska a Absolutní moudrost a že On je Absolutním
milosrdenstvím, Odpuštěním a Soucitem a že je Absolutně pozitivním stavem
neobsahujícím žádnou negativitu a že miluje každého do takové míry, že se
Sám/Sama z pozice této Lásky a Moudrosti dokonce inkarnoval do negativního
stavu, aby spasil každého od nesprávného pojímání pravé Přirozenosti Nejvyššího,
a tak od nejzazší záhuby.

Jestliže by se někdo jiný než Sám/Sama Nejvyšší pokusil zobrazit pravou
Přirozenost Nejvyššího, nebyl by s to uspět, protože by to bylo jen
zprostředkováním, ale ne přímou ilustrací a zkušeností. Kdokoli menší než Nejvyšší
by byl neúspěšný, protože všichni členové Stvoření by si museli učinit závěr, že
Láska Boží není absolutní, jelikož Nejvyšší nepociťuje, že Jeho/Její Stvoření není