Page 62 - hinz

Absolutní rovnováhy a Absolutního řádu, bylo pro Nejvyššího nutné, aby se
Sám/Sama ve formě Ježíše Krista inkarnoval na této planetě, zakusil fyzická pekla,
vstoupil do pekel pseudotvůrců, stáhl je z veškerého Stvoření, uzavřel je, izoloval
od zbytku Stvoření, odstranil jejich panování, a přímý vliv na Stvoření, odstranil
jejich pozici nepochybné vlády, uváděje/uvádějíc každého do řádu a rovnováhy,
podřizuje/podřizujíc si všechna pekla a uváděje/uvádějíc je všechna pod Svou
vládu.

V tomto bodě je nutné si uvědomit, že aby Nejvyšší byl schopen vstoupit do pekel,
aniž by nikoho z těch, kdo byli v peklech, nezničil, bylo pro Něj/Ni nutné přijmout
fyzickou formu původně zfabrikovanou pseudotvůrci, v níž by mohl být
pseudotvůrci pokoušen a kterážto forma by mohla fyzicky zemřít. Toto je jediný
způsob, jak vstoupit do pekel. Bez zmírnění Své Slávy, kterou charakterizuje
Absolutní stav Nejvyššího, by nikdo v peklech nemohl přežít Jeho/Její přítomnost.
Protože Nejvyšší ale se Sebou vzal Své lidské tělo - původní fabrikát pseudotvůrců,
byl s to vstoupit do pekel v tom, co souvztaží s pozemským fyzickým tělem, a
provést Své poslání, aniž by někoho v tomto procesu zničil. Toto je jeden z hlavních
důvodů, proč Nejvyšší ve formě Ježíše Krista dobrovolně inkarnoval na planetu
Zemi.

3. V době inkarnace Ježíše Krista na planetu Zemi nikdo v negativním stavu neměl
žádnou vhodnou znalost způsobů a prostředků, jak se z něj dostat ven. Ale nejenom
to, nikdo, nebo jen velmi málo, neprokázal touhu dostat se ven z negativního stavu.
Lidé převážně věřili jen v pozemský, materiální, tělesný typ života, a proto vložili
veškeré své snahy do prodlužování svého pozemského života přímo nebo nepřímo
skrze své potomstvo.

Tato situace byla následkem faktu, že v té době negativní stav bezkonkurenčně
převládal a jeho panství na této planetě vzkvétalo. Za těchto podmínek neměli lidé
žádné náležité ideje o pravé povaze negativního stavu, hříchů, zel či nepravd a jejich
ohavností a ošklivostí. Jako takové je brali jako nutné zdroje života, činíce je
náležitými, žádoucími dobrými. Avšak nebezpečí této situace bylo takové, že tentýž
postoj se začal ustanovovat v intermediálním světě duchů a, což bylo
nejnebezpečnější, začal se ustanovovat v první stráži nebes. Někteří členové
pozitivního stavu nebe, jsoucí tehdy v ohromné menšině, začali ztrácet pravou
perspektivu duchovního stavu věcí a v tomto zatemnění byli blízko tomu, aby
podlehli negativnímu stavu. Jestliže by se dovolilo, aby se tak stalo, veškeré
Stvoření by bylo zničeno a negativní stav by svou věc vyhrál. Je nutno si uvědomit
fakt, že nebesa pozitivního stavu zaujímala pozici Niterné mysli Stvoření, kde
nastává Život z Nejvyššího. Nebesa ze své role a pozice přirovnatelné k Niterné
mysli přenášela Božský život od Nejvyššího zbylému Stvoření a všemu žijícímu, ať
se nacházelo kdekoli, dokonce i v nejhlubších, nejnižších peklech, takže jestliže by
negativní stav uspěl v překonávání a dobývání nebes, jak se již k tomu chýlilo,
přenášení života by bylo udušeno a zničeno a přijímání Života ve formě sentientních
entit a bytostí by nikde nemohlo přetrvat. Přestal by existovat každý a vše. Avšak
členové negativního stavu a lidé na Zemi, jakož i členové pozitivního stavu, si v té
době tento fakt neuvědomovali, protože žádné náležité poznání povahy negativního
stavu neexistovalo. Jedině Nejvyšší měl takovou znalost a schopnost zabránit
takovému příšernému ovládnutí a zničení života negativním stavem. Bylo tudíž
nutné, aby se Nejvyšší inkarnoval na planetu Zemi a každému ve Svém Stvoření
zobrazil příkladem pravou povahu negativního stavu a ukázal každému cestu ven z
negativního stavu prostřednictvím postupného uznání Ježíše Krista jako Spasitele,