Page 75 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 75
ČÁST I
Kapitola třetí
POČÁTEK A DŮVODY LIDSKÉHO DUCHOVNÍHO ÚPADKU
Aby se náležitě porozumělo této záležitosti, je nutné mít určitou představu o procesu,
jimž nastalo počáteční rozštěpení jediné lidské formy do dvou fyzických forem - muže
a ženy.
Bylo by nesprávné uvažovat, že původní androgynní lidé byli fyzicky rozštěpení na dvě
poloviny. To se nemohlo stát, neboť tito byli v plnosti a úplnosti svého duchovního
stavu; rozštěpit je by doslova znamenalo usmrtit je. Také by to vytvořilo takovou
duchovní záhubu, ve které by mohl zaniknout sám jejich život. Ten, kdo je dle své
počáteční volby zcela a úplně duchovní, nemůže mít méně duchovnosti, než si sám
zvolil. Cokoli méně než úplnost a plnost neznamená vůbec nic a to je duchovní smrt.
Z tohoto důvodu se rozštěpení počalo zcela odlišným způsobem. Úplnost a plnost
duchovnosti každého člověka je vždy relativní k Absolutní duchovnosti Nejvyššího.
Tato přibližnost vychází z ideje něčeho, co není zcela stejné jako Nejvyšší. Ale toto „ne
zcela stejné“ je veškerou vlastní duchovností toho jednotlivého. Zároveň existuje idea
principu femininity a principu maskulinity, která uvnitř utváří tohoto jednotlivce. K této
ideji je přidána idea poslání a přípravy člověčenstva a planety Země na toto poslání. Z
kombinace těchto tří idejí - ideje relativnosti všeho vůči Nejvyššímu, ideje principů
maskulinity a femininity a ideje poslání a přípravy na toto poslání, z jejich jednoty a
vzájemnosti se vynoří idea nová. Tato nová idea je touhou, přáním s úmyslem
postupovat dál s určitým plánem. Jakákoli idea sentientní bytosti, která vychází z
takovéto jednoty, má dle svých principů sklon se aktualizovat a stát se reálnou.
Aby se tedy postupovalo a pokračovalo dle plánu, jakmile se taková idea vynoří, je
nadělena Nejvyšším a je oživena jako sentientní entita, ve které se tato idea
konkretizuje.
První lidé se stali prototypy pro vybudování nové fyzické formy takovéto ideje. Protože
každá sentientní entita obsahuje v sobě ideu femininity a maskulinity jako dvou
sjednocených principů a protože tyto principy jsou relativní pouze ke své absolutní
povaze v Nejvyšším, je z nich stvořena fyzická mužská nebo ženská forma a Nejvyšší ji
nadělí duchem života.
Co se týká prvních lidí, tak ti poté, co vybudovali a připravili vše pro tento krok,
jednoduše opustili svá fyzická těla, která se rozpadla do svých počátečních elementů,
a vytvořili v duchovním světě zvláštní společnost, z níž udržovali neustálé duchovní
pouto s lidmi na planetě Zemi, aby se tak dodržel Velký plán.
Druzí lidé se tak objevili jako první jak ve fyzické formě muže, tak i ženy. Protože
povstali, pocházeli a stali se z kombinace těchto dvou idejí a z nadělení Nejvyššího, ve
svém počátečním stádiu se jen velmi nepatrně duchovně a duševně lišili od svých
prototypů. První krok ve vytváření této změny mohl být pouze fyzický, aby se
neporušila postupná následnost unáhlenou rozdílností duchovnosti a duševnosti.